Birma – posvátná kočka

Historie a původ

Původ posvátné kočky birma je opředen mnoha legendami. Je nazývaná také posvátnou kočkou z Barmy, protože ji zde údajně buddhiští kněží chovají v chrámech jako posvátné zvíře. Nesporné je, že kočka birma byla na počátku 20. let 20. století chována nejprve ve Francii, kde ji Francouzi dali exoticky znějící jméno „birmanie“. Do sféry legend můžeme jednoznačně zařadit pověst o knězi, kterého při konání pobožností před zlatou bohyní Tsun-Kyan-Kse přepadli a zavraždili lupiči. Když se na mrtvého postavila jeho bílá kočka Sinah a podívala se bohyni do zářících očí ze safírů, ozářil ji blesk a její srsti tak propůjčil zlatohnědou barvu. Bílé zůstaly jen tlapky, které byly vtlačeny do těla mrtvého. Ostatní výklady vidí v bílých tlapkách symbol čistoty a nevinnosti.

Velikost a stavba těla

Bílé tlapky jsou nejvýznamnějším znakem posvátné birmy. Na předních tlapkách jsou tyto bílé „rukavičky“ zakončeny rovnoměrnou linií šikmo přes tlapku, na obou zadních tlapkách pokrývají jako „shrnovací rukavice“ celou tlapku a končí na zadní straně končetiny přesně pod hlezenním kloubem. Odhlédneme-li od těchto bílých tlapek a její poněkud kratší srsti, má posvátná birma mnoho podobných znaků s britskou kočkou krátkosrstou. Tělo kočky birma je protáhlé a robustní, hlava široká a kulatá s plnými tvářemi, středně dlouhý nos, tmavě modré oči. Hustý ocas je ve správném poměru k tělu. Končetiny i tlapky jsou krátké a silné. Srst kočky birma je středně dlouhá, hedvábná a na břiše lehce zkadeřená.

Barevné varianty

Tělo má zlatý tón a znaky na hlavě, ocase a na končetinách jsou jako u siamských koček a u koček colourpoints černohnědé (seal), modrošedé, modré nebo čokoládové. Koťata se rodí téměř bílá a znaky se u nich projeví teprve postupem času. V dospělosti pokryje maska celý obličej birmy včetně polštářků, z nichž rostou vousy, a je linkami propojena s ušima.

Srst

Vzhledem k tomu, že srst kočky birma není tak hustá a dlouhá jako u dlouhosrstých koček, neplstnatí tak lehce a její údržba je mnohem snazší. Této srsti neuškodí ani procházka venku, ale protože jsou tyto kočky velmi citlivé na chlad, měli bychom je pouštět z domu pouze tehdy, pokud je teplo.

Charakter a temperament

V souvislosti s povahou posvátné birmy je třeba říci, že dělá svému jménu čest. Je to inteligentní a vysloveně klidný spoluobyvatel vašeho obydlí, s jemným hlasem, přátelský, přítulný a hravý, který vyžaduje mnoho lásky. Tato kočka si vychutnává úzký kontakt s člověkem i s ostatními kočkami. Není ale vyloženě kočkou pro rodiny s malými dětmi, neboť se většinou nedokáže přizpůsobit jejich reakcím a lehce dochází k nedorozuměním.

Názvy ve světě