Vousák (Perlák) červenožlutý

Trachyphonus erythrocephalus

Vousák (Perlák) červenožlutý

Trachyphonus erythrocephalus

Vousák červenožlutý patří spolu s dalšími 5 druhy do afrického rodu Trachyphonus.

Popis

Má výrazný červený zobák, který je silný, a na rozdíl od jiných vousáků, i dosti špičatý. Délka těla činí 23 cm. Opeření je silně vzorované skvrnami černé, červené, žluté a bílé barvy. Výrazné jsou především bílé tečky, díky kterým ptáci tohoto rodu v minulosti dostali české jméno "perlák". V současné době však toto rodové pojmenování používáno není, což považuji za neštastné. Na hlavě jsou zřetelné červené líce s bílou ušní skvrnou. Peří na čele a temeni je černé a přechází v chocholku, kterou vousáci při vyrušení zvedají. Límec, křídla a ocas jsou černé s bílými skvrnami. Hrdlo a prsa má perlák červenožlutý oranžové až červeno-oranžové. Břicho a boky jsou jasně žluté. Je vyvinut slabý pohlavní dimorfismus. Samec má na bradě výrazný černý pruh, samicím chybí nebo je méně výrazný.

Výskyt

Vousák červenožlutý obývá řídké lesy, savany a křovinaté oblasti především v semi-aridních oblastech. Vyskytují se od střední Etiopie jižně skrz Keňu, v severní a střední Tanzánii a v jihozápaním Somálsku.

Způsob života

Obvykle žije v párech nebo ve skupinách o 3 až 10-ti ptácích. Často se pohybují v blízkosti země nebo přímo na ní, obvykle v blízkosti keřů nebo stromů, které jim mohou poskytnout úkryt. Vyskytují se také v blízkosti domorodých chatrčí. U domů pak často odstraňují zbytky hmyzu z pneumatik automobilů a chladičů obrazovek.

Mají zvědavou a důvěřivou povahu a zcela bez obav vstupují i do domů a aut, kde hledají potravu. Pokud nejsou lidmi vyrušováni, brzy si na ně zvyknou.Jejich peří je často využíváno Masaii jako okrasný předmět.

Charakteristickým zvukem je duetový bublavý "zpěv". Zpívány jsou především dominatním párem, a poté se na na krátkou dobu připojují i další jedinci. Zpívající pár obvykle obsadí nejvyšší větev, a pokud se k nim jiný jedinec snaží dostat, je většinou odehnán. Duet je zároveň i prvkem pro značení teritoria skupiny.

Potrava

Jsou typickými všežravci. Požírají plody, semena, ptáčata, hmyz - stonožky, brouky, rovnokřídlé, termity a mravence. I v přírodě díky zvědavosti zkouší nové potravní zdroje, a pojídá tak i pečivo, obiloviny (cereálie) a mleté hovězí maso.

Hnízdění

Při hnízdění jim pomáhají cizí jedinci nebo mláďata z předchozích hnízd jako tzv.helpeři. Celá skupina tak může obsahovat až 4 dospělé a 5 mladých ptáků, přičemž průměrná velikost skupiny je 3-5 jedinců. Hnízdní pomáhači také pomáhají hlídat okolí hnízda nebo hloubit samotnou dutinu.

Hnízdo je budováno v termitištích, březích řek a potoků a okrajů silnic. Jedná se o až 40 cm hlubokou noru. Na konci tunelu se nachází širší komora, která je vystlána trávou a peřím. Snáší obvykle 4-5 vajec, která jsou inkubována rodiči i hnízdními pomáhači. V lidské péči pak většinu inkubace obstarává samec.

Mláďata jsou krmena hmyzem. Větší hmyz dospělí ptáci rozdrtí a kobylkám a sarančatům také odstraní končetiny a křídla. Jakmile jsou mláďata opeřena, přestávají se pomáhači o mláďata tak často starat, a tráví dny ve větší či menší vzdálenosti od hlavní skupiny, dokud nejsou mladí ptáci zcela nezávislí. V případě poplašného signálu (hlas) se celá skupina rychle seskupí.

Mláďata, která přežijí pak budou při dalším hnízdění rodičů rovněž fungovat jako hnízdní pomáhači.

Chov v ČR

V ČR se jedná o často chovaný druh vousáka (v poměru k ostatním druhům). Bývá taktéž "pravidelně" odchováván. V Moravskoslezském kraji je v minulosti choval a odchoval například p.Vojtěch Čorba, člen SCHHAPP. Pár zkušeností s těmito ptáky mám i ze svého chovu. Ptákům jsem do voliéry vybudoval "umělé termitiště" s hnízdní dutinou, po vzoru zoologických zahrad. Úspěšnost toho zařízení jsem však nestačil vyzkoušet, jelikož oba ptáci zemřeli na bakteriální nákazu zažívacího traktu, což mi tehdy přišlo velice divné, protože vousáci senegalští i arasari zelený, kteří byli krmeni stejnou potravou byli zcela v pořádku. Důležitým a vhodným faktorem bude chov v.červenožlutých ve skupinách. Stejně jako např. u ledňáků rodu Dacelo se dá předpokládat, že i zde bude přítomnost hnízdních pomáhačů zvyšovat úspěšnost odchovů a taktéž stimulovat dominantní pár k hnízdění.

V současné době jsou chováni v Zoo DK, Olomouc a Praha.

Názvy ve světě