Ledňák modrokřídlý

Dacelo leachii

Ledňák modrokřídlý

Dacelo leachii

Popis

Jedná se o velkého, zavalitého zástupce ledňáčkovitých ptáků Austrálie a Nové Guinei. Má velkou hlavu, krátký krk a tupě ukončený ocas. Zobák je relativně dlouhý a robustní. Hlava je zbarvena krémově s hnědými proužky. Křídla a kostřec jsou modré. Hrdlo je bílé, a spodní partie těla jsou vzorovány světlými oranžovo-hnědými proužky. Záda jsou hnědá. Běháky jsou šedé. Spodní část zobáku je žlutavá, horní tmavá. Jeho celková délka se pohybuje až okolo 40 cm. Oproti jeho blízkému příbuznému, ledňákovi obrovskému (Dacelo novaeguineae), je menší, postrádá tmavou masku, má více modrá křídla a (obvykle) světle zbarvené oči. Také hlas je drsnější než u ledňáka obrovského. Vyskytuje se u něj dosti výrazný pohlavní dimorfimus. Samec má ocas modrý, samice rezavý s příčnými černými proužky. Jinak jsou si obě pohlaví podobná. Mláďata mají na hlavě bledší proužky s tmavým mramorováním. V severozápadní části Austrálie pak najdeme poddruh D.leachi clifoni, který se liší žlutějším opeřením.

Rozšíření

Vyskytuje se od jihu Nové Guinei po většinu pobřežních a příbřežních oblastí severní Austrálie. Zde obývá např. Jižní Queenslad, Top End až po oblast Shark bay na západním pobřeží.

Na celém svém území je ledňák modrokřídlý obecně rozšířený až běžný. V Červené knize IUCN je řazen mezi druhy blízko ohrožení.

Druhové jméno v odborném názvosloví získal po anglickém zoologovi jménem William Elford Leach. Anglické jméno (Kookaburra) je odvozeno z tradičního pojmenování aboriginců.

Prostředí

Ledňák modrokřídlý obývá tropické a subtropické otevřené lesnaté oblasti, bažinaté porosty dřeviny Melaleuca ericifolia, porosty podél břehů vod a farmářské oblasti.

Potrava

Živí se širokou škálou bezobratlých a obratlovců. Požírá hlavně hmyz, ještěrky, obojživelníky během vlhčích měsíců, a ryby, raky,štíry, pavouky, hady, kroužkovce a malé ptáky a savce během zbytku roku. Po "kontrolovaném pádu" s otevřeným zobákem, je kořist sebrána ze země. Zobák má speciální rýhu (žlábek) na horní čelisti, který ledňákům pomáhá s držením kořisti. Po návraty na větev větší kořist zabíjí tlučením o větev, a poté je kořist sežrána. Zvláštní péči při zabíjení pak věnují hadům. Vývržky a nestrávená potrava je nacházena pod "pozorovacími" větvemi, hřady a hnízdy.

Hnízdění

Ledňák modrokřídlý hnízdí v dutinách stromů, nebo v termitištích postavených na stromech. Dutina je obvykle vysoko až 25 m. Průměr hnízdní dutiny bývá obvykle 50cm. Snáší 2-5 (obvykle 3) bílých vajec, která jsou inkubována 26 dní.Mláďata pak v hnízdě zůstávají po dobu 36ti dní. Obvyklé je u nich využívání tzv. Helperů při hnízdění, což jsou většinou mláďata z předchozího hnízda. Jejich rodinné skupiny jsou obvykle větší než u ledňáků obrovských, a čítají až 12 členů.

Ledňák modrokřídlý je v poslední době stále častěji chován i u nás. Chová jej například Zoo Praha, která jej i úspěšně odchovává. Podle jejich zkušeností je počet jedinců ve skupině opravdu zásaní. Při chovu skupiny pozorovali větší chuť do hnízdění než u jednotlivě chovaného páru.

Názvy ve světě