Orebice rudá

Orebice rudá

Alectoris rufa

Znaky

Orebice rudá obývá jiné životní prostředí než orebice horská. V malé oblasti, kde se areály rozšíření obou druhů překrývají, žije orebice horská ve vysokých horách, orebice rudá v pahorkatině. Kromě toho je lze bezpečně rozeznat podle černých skvrn na hrdle orebice rudé. Zobák i nohy má červené. Samečka poznáme podle bradavicového hrbolku na nohou v místě, kde má kur domácí ostruhy. Orebice rudá je o něco menší než koroptev, její rozpětí je asi 60 cm.

Prostředí

Kamenitá pahorkatina a makchie jižní Evropy, ale i zarostlé rašelinné a dunové oblasti v západní Evropě.

Rozmnožování

Od února si hájí každý kohoutek svůj revír a zabezpečuje jeho hranice urputnými boji se sousedy. Kohoutci nápadně tokají před slepičkami a později se s nimi páří. Jen slepička sedí ve vyhrabané jamce 23 až 24 dny na obvykle 8 až 13 vejcích. Kuřátka začínají létat už 4. den. V nebezpečí se rozprchávají do všech stran a ukrývají se dokonale v houští. Scházejí se opět až na vábivé zavolání matky. Později se často spojuje více rodin, takže před zimou vznikají společenství až 30 ptáků.

Potrava

Pupeny, výhonky, semena a hmyz. Mají-li čerstvou rostlinnou stravu, mohou žít ptáci bez vody.

Všeobecně

Ve středověku žila orebice rudá i v Porýní, odkud asi vymizela při zhoršení klimatu. V Anglii byla vysazena a dobře se aklimatizovala, pokusy s vysazením byly i v Českých zemích.

Názvy ve světě

Orebice rudá

Anglicky: Red-legged Partridge, Německy: Rothuhn, Dánsky: Rødhøne, Španělsky: Perdiz Roja, Finsky: Punapyy, Francouzsky: Perdrix rouge, Islandsky: Sandhæna, Italsky: Pernice rossa, Japonsky: Akaashiiwashako, Japonsky 2: アカアシイワシャコ, Holandsky: Rode Patrijs, Norsky: Rødhøne, Polsky: Góropatwa czerwona, Portugalsky: Perdiz-comum, Rusky: Красная куропатка, Slovensky: Kuropta červená, Švédsky: Rödhöna, Čínsky: 红腿石鸡

Mohlo by vás také zajímat

Orebice horská,  Sametka rudá,  Perlovka rudá