Husa polní

Husa polní

Anser fabalis

Znaky

Velikostí velmi podobná huse velké - dlouhá asi 80 cm o rozpětí 165 cm a hmotnosti kolem 3,5 kg. Opeření je všude a zvláště v přední části těla znatelně tmavší a hnědší. Husy polní, přezimující ve střední Evropě, mohou pocházet z různých částí severní Euroasie a tak patřit k různým rasám. Z tundry pocházejí husy polní s krátkými, vysokými zobáky, z lesní oblasti husy s dlouhými a plochými zobáky. Ty jsou i různě zbarvené - na špičce obvykle žluté až oranžové, u základny černavé. Nohy jsou oranžové.

Prostředí

Husa polní hnízdí v tundře a severské oblasti jehličnatých euroasijských lesů.

V září se husy shromažďují v zátokách severoevropského pobřeží a táhnou v srpnu a v září směrem na jihozápad až na zimoviště severoněmeckých nížin a až do Holandska. Za tuhých zim odtahují před chladem podél atlantického pobřeží dál a mohou dokonce dosáhnout Maroka. Část sibiřských hus polních táhne i přes dunajské nížiny až do severního Středomoří a do nížin na západ od Černého moře.

Husy polní dodržují tradice a každoročně se vracejí na známá místa, kde odpočívají.

V březnu odtahují opět na sever. V době hnízdění žijí v párech v řídkém jehličnatém lese nebo v křovinaté tundře v blízkosti vod. Za tahu a na zimovišti odpočívají v širých klidných nížinách a přenocují na vodě klidných jezer. Za mrazů spí na ledu. Celkem přezimuje v celé Evropě asi 10000 hus polních - stavy kolísají rok od roku. V Německu jsou husy polní lovnou zvěří a střílejí se v listopadu a v prosinci.

Rozmnožování

Husy polní žijí v páru po celý život. V zimě se zdá, že se partneři ztratí v táhnoucích hejnech, ale v době hnízdění se jednotlivé páry z hejna odlučují. Na hnízdišti dochází k páření po celkem nenápadné předehře s prohýbáním krku. Páření se odbývá jen ve vodě. Houser přitom vyleze na husu, takže ta se potopí. Potom se oba ptáci natáhnou do výše a bijí křídly. Husa vybírá místo pro hnízdo většinou pod větvemi nebo mezi kořeny stromu. Pak vystýlá hnízdní kotlinku stébly a během sezení i množstvím prachového peří. Hnízdění začíná při jižní hranici areálu v polovině května a směrem k severu stále později až do poloviny června. Na vejcích sedí jen husa, samec mezitím hlídá v blízkosti. Sezení trvá 27 až 29 dnů a začíná po nakladení posledního vejce. Tak dochází k tomu, že se celá násada líhne najednou. Housata mají zpočátku olivově hnědé prachové peří s tmavými proužky na hlavě. Oba rodiče vodí mláďata k vodě a ta ozobávají čerstvé bažinné rostliny. Když jsou mladé husy staré asi dva měsíce, začínají létat a odtahují s rodiči nejdříve k moři. Některé rodiny zůstávají pohromadě ještě přes zimu, takže při tahu na zimoviště jsou pohromadě staří a mladí ptáci.

Potrava

Všechny husy jsou vegetariáni. Jejich zobáky mají zubaté okraje, jejichž pomocí škubají trávu. Mají obrovské slepé žaludky, v nichž štěpí mikroorganismy celulózu na stravitelné uhlovodany - je to symbióza, vyskytující se u většiny zvířat, požírajících trávu. Na hnízdišti se husy polní živí veškerou čerstvou zelení, mimoto i bobulemi a lišejníky. Na zimovištích mají v potravě hlavní podíl tráva a semena. Husy vylétají z míst, kde přespávají, už před východem slunce na své pastviny, kde se v klidu a s přestávkami popásají až do západu slunce. Pak odlétají zpět do míst, kde spí. I při krmení zachovávají husy tradice: v mnoha místech mají nejraději obilná zrna a dělají tak zemědělcům značné starosti.

Názvy ve světě

Husa polní

Anglicky: Taiga Bean Goose, Německy: Saatgans, Dánsky: Tajgasædgås, Španělsky: Ánsar Campestre, Finsky: Metsähanhi, Francouzsky: Oie des moissons, Islandsky: Akurgæs, Italsky: Oca granaiola, Japonsky: Hishikui, Japonsky 2: ヒシクイ, Holandsky: Taigarietgans, Norsky: Sædgås, Polsky: Gęś zbożowa, Portugalsky: Ganso-campestre, Rusky: Гуменник, Slovensky: Hus siatinná, Švédsky: Sädgås, Čínsky: 豆雁

Mohlo by vás také zajímat

Husa indická,  Husa císařská,  Husa čínská,  Husa alsaská,  Husa toulouská,  Husa africká,  Husa cellská,  Husa česká,  Husa česká chocholatá,  Husa dypolcká