Potápka černokrká

Podiceps nigricollis

Potápka černokrká

Podiceps nigricollis

Znaky

Délka těla asi 30 cm. Ve svatebním šatě i v jiném opeření ji lze od ostatních a jen o málo větších potápek rozeznat podle černého, mírně vzhůru zahnutého zobáku. Daleko slyšitelné dvouslabičné trylky můžeme slyšet během toku a v době tahu. Potápka černokrká je plašší nežli potápka roháč.

Prostředí

Pohledný pták s rubínovýma očima je ve východní Evropě nejhojnější z potápek. V posledních desetiletích se rozšiřuje do střední Evropy. Nejraději se zdržuje na jezerech nebo v zátokách, v pomalu tekoucích řekách s volnou vodou a bohatým vodním rostlinstvem. Rákosiny nevyžaduje. V době tahu a v zimě ji můžeme vidět na řekách, nížinných jezerech, v lagunách a mořských zálivech. Potápka černokrká žije i v Severní Americe a ve východní a jižní Africe, zde se vyskytuje rasa, jež nepřepeřuje do zimního šatu. Tam, kde žije na jednom jezeře několik párů, hnízdí potápka černokrká v koloniích. Na východě známe kolonie, čítající okolo 150 hnízdících párů. Hnízda jsou tu tak blízko sebe, že kolonií není možno proplout ve člunu. Plovoucí hnízda, podobná hnízdům jiných potápek, jsou umístěna na volné vodě mezi listy plovoucích rostlin. Některé páry hnízdí přednostně v koloniích racků chechtavých.

Také tok je společenský jev. Začíná už na zimovištích a vrcholí po příletu do sladkých vod od března do května. Při toku předvádějí ptáci stejné pózy, jimž ornitologové dávají zvláštní názvy. Rozeznávají kočičí postoj, pózu duchů, tanec tučňáků, běh v páru, kopulační trylek, jejž ptáci přednášejí po páření v duetu a trylek, vydávaný po toku.

Hnízdění probíhá v květnu a v červnu, další snůška bývá i v červenci. Sezení trvá 20 až 21 dnů. Ve snůšce jsou obvykle 4 vejce, přičemž samička počítá vejce dotykem, „břichem". Jakmile cítí při sezení na hnízdě 4 vejce, začíná vývoj zárodků ve vejcích. Zřídka nalezneme ve snůšce také 3 nebo 5, výjimečně 6 vajec. Staří ptáci nosí jako jiné potápky mláďata a schovávají je při potápění pod křídly. Vejce jsou jako u jiných potápek zpočátku zelenobílá a rychle se zašpiní, protože je staří ptáci při opuštění hnízda zakrývají tlejícím rostlinstvem. Tak získávají vejce často téměř černé zbarvení. Za teplých dnů přenechávají rodiče často zahřívání vajec slunci. Prachový šat mláďat je jen nezřetelně podélně pruhovaný. Mláďata dovedou létat v srpnu. O něco později ztrácejí částečně prachové peří a přepelichají do zimního šatu. V zimě můžeme odlišit potápku černokrkou od asi o 3 cm kratší potápky malé i podle poněkud protaženějšího krku. V předjaří staří ptáci zcela přepelichají. Pelichání začíná u okrasných per a během něj nejsou ptáci schopni letu, protože všechna péra letek vypadnou naráz. Ptáci, kteří odchovávají dodatečnou snůšku a vodí ještě v srpnu mláďata, pelichají později než ostatní, kteří v tu dobu už přepelichání prodělali. Od března do dubna, zčásti ještě na zimovišti, prodělávají ptáci částečné přepeření opět do ozdobného svatebního šatu.

Potrava

Potápky vyhledávají potravu při potápění a plavání na otevřené vodě. V létě se živí vodním hmyzem, perloočkami, beruškami vodními, plži, pulci, částmi rostlin a malými rybami.

Všeobecně

Potápky černokrké jsou tažní ptáci, kteří táhnou hlavně v noci. Mohou vzlétnout jen z vody a v letu jsou nápadné bílým „zrcátkem" na křídlech. Na podzim se potápky shromažďují na určitých jezerech, kde společně pelichají.

Názvy ve světě