Potápka rudokrká

Podiceps grisegena

Potápka rudokrká

Podiceps grisegena

Znaky

Potápka rudokrká je menší než potápka roháč, sameček je dlouhý 45 cm, samička je asi o 2 cm menší. Váží kolem 1/2 kg. Druhá největší potápka Euroasie. Ve svatebním šatu je snadno poznatelná podle kaštanově červeného krku, šedobílých lící a černého temene s malými péřovými oušky. V prostém šatu je spolehlivým rozeznávacím znakem především krátký silný zobák se žlutým kořenem a černavou špičkou. Ptáci pelichají do svatebního šatu v únoru a v březnu, často ještě v zimovišti. Volání zní jako „kek" nebo „ga" a v době hnízdění je můžeme slyšet za dne i v noci. Pták je plachý a často se skrývá v rákosinách.

Prostředí

V létě se vyskytuje potápka rudokrká na silně zarostlých rybnících a jezerech. Ve střední Evropě je vzácná, hojnější je na východě, zvláště ve vodách povolžské nížiny. V zimě na jezerech v nížině, v lagunách a v mořských zátokách. Je tažným ptákem, zdržujícím se od října do března na zimovištích v západní a jižní Evropě. Jednotlivé potápky přezimují i ve skandinávských vodách, ohřívaných Golfským proudem.

Rozmnožování

Tok probíhá v dubnu a v květnu a je podobně okázalý jako tok roháče. Ptáci plavou v páru, stříkají, vzpřimují se jeden před druhým a čepýří peří na hlavě. Každoročně vyhledávají totéž malé hnízdiště, pravděpodobně se drží páry pohromadě po celý život. Někdy hnízdí více párů nedaleko od sebe. Plovoucí hnízdo je v rákosinách, někdy ale i mimo rákosí mezi plovoucími listy rostlin, s oblibou v blízkosti kolonií racků chechtavých. Hnízdo leží z 9/10 pod hladinou a je i v části, přesahující jen několik centimetrů nad hladinu, zcela nasáklé vodou. Mimoto přikrývá starý pták vejce před opuštěním hnízda tlejícími vodními rostlinami. Proto se rychle mění původně zelenobílé zbarvení vajec ve špinavou hněď. Hnízdo musí být během celé doby hnízdění stále vylepšováno, aby si zachovalo schopnost plavat na vodě. V období toku je často slyšet volání podobné řehtání hříběte.

Hlavní období snášení vajec je koncem května, snůšky obsahují 3 až 6, většinou ale 4 nebo 5 vajec, líhnutí trvá asi 23 dnů. Na vejcích sedí oba rodiče, hlavně ale samice. Další snůška mnohdy až v červenci. Mláďata z normální snůšky se líhnou koncem června. Mají typické pruhované opeření kuřátek potápek, jen temeno je jednobarevné. Krátce po vyklubání z vajec vylézají na záda rodičů, kteří je tak vozí na vodě. Zhruba po 10 dnech je rodiče setřesou a mláďata musí plavat už sama. Ve stáří 8 až 10 týdnů se mladí ptáci osamostatňují.

V té době také získávají své první zimní opeření, jež v následujícím předjaří zamění za svatební šat. Táhnou jednotlivě, řidčeji i v malých skupinách.

Potrava

Malé ryby a žáby, pulci, červi, plži, vodní hmyz. Jako přídavek i rostlinná potrava jako výhonky vodních rostlin a semeno rákosu. Potravu zobají částečně z hladiny, zčásti loví při potápění. Potápky rudokrké mohou urazit pod hladinou až 50 metrů. Cítí-li se ohroženy, zmizí mezi vodním rostlinstvem a ponoří se do vody, přičemž vykukují jen zobáky a oči.

Všeobecně

Ve střední Evropě se potápka rudokrká vyskytuje především jako tažný pták. První ptáci se objevují v srpnu, někdy ještě ve svatebním šatu, jindy už v nenápadném šatu prostém. Koncem září jsou už všichni ptáci přepeřeni. V září tah vrcholí, ale jednotlivé ptáky je možno zastihnout na velkých předalpských jezerech, kde se pokoušejí přezimovat, i během ledna. Přitom se zdržují obvykle daleko od břehu uprostřed jezera.

Názvy ve světě