Potápka roháč

Podiceps cristatus

Potápka roháč

Podiceps cristatus

Znaky

Pták velký jako kachna, dlouhý kolem 48 cm. Od kachny jej lze odlišit už z dálky podle vysoce vzpřímeného krku. Zobák je červenavý. Ve svatebním šatě s pohyblivou péřovou chocholkou a rezavě červeným krčním límcem. V zimě péřová ouška téměř mizí, líce jsou pak bílé, ne hnědé. Zespodu působí letící pták takřka úplně bíle. Je hlučný a vydává různé vrzavé zvuky.

Prostředí

Potápka roháč je ozdobou klidných, rybnatých vod, jež mají v ideálním případě vytvořeny široké rákosinové okraje a jsou bohatě zarostlé vodním rostlinstvem. Zde se ptáci objevují v dubnu či v květnu a často zůstávají do pozdního podzimu. Středoevropští a severoevropští roháči táhnou na zimu k jihu a na západ a přezimují v západní Evropě, také v Anglii a ve Středomoří. V zimě je vídáme v klidných mořských zátokách. Někteří roháči se pokoušejí přezimovat na sever od Alp, dostávají se ale během tuhých zim do velkého nebezpečí. Mnoho z nich, zcela vysílených, je pak zachráněno v zvířecích útulcích.

Rozmnožování

Roháči se často navracejí každoročně na své spolehlivé hnízdiště. Tady v dubnu a v květnu předvádějí svůj působivý a rozmanitý tok: vynášejí symbolicky hnízdní materiál ze dna a předvádějí jej partnerovi. Staví se na vodě hruděmi k sobě do výše, napřimují nádherný rezavě červený límec a třepetáním jej předvádějí, obtáčejí krk partnera nebo tlučou křídly. Přitom lze stěží rozeznat samici od samce. Pro páření budují ptáci úmyslně plošinu, na které se samice položí s dopředu nataženým krkem, přičemž leží zpola ve vodě. Hnízdo je plovoucí hromada odumřelých vodních rostlin. Jen nejmenší část vyčnívá nad vodu, větší, až 60 cm vysoká část je potopena. Celkem může hnízdo vážit několik metrických centů. Ptáci je pravidelně staví tak hluboko v rákosinách, že není ohrožováno vlnobitím, ale také tak blízko u okraje rákosí, že k němu mohou staří ptáci bez námahy připlout a v nebezpečí se ponořit a odplavat. Hnízdění začíná většinou v polovině května. Oba partneři se při sezení střídají. Zatímco jeden sedí na vejcích, drží druhý v blízkosti hnízda před rákosinami hlídku. Obvykle leží hnízda jednotlivě, v jezerech velice bohatých na ryby ale i pohromadě v řídkých koloniích. Sezení na vejcích trvá 27 až 29 dní, ve snůšce jsou 3 až 4 vejce. Zpočátku mají vejce zelenobílou barvu, brzy však jsou špinavě hnědá. Mnohé snůšky zničí vrány, jiné pochopí, načež dochází v pozdním létě k náhradním snůškám. Mláďata roháčů se líhnou v červnu a rostou tak rychle, že už v červenci začínají létat. Rodina však zůstává pohromadě až do podzimu. Prachové peří mláďat je na hlavě a hřbetě nápadně dlouhé. Od prvního dne dovedou mláďata plavat, ale ještě se nepotápějí. Zpočátku plavou a procházejí se po hřbetě rodičů a nechávají se tam i krmit. Rodiče je často berou pod křídly i při potápění. Dostávají od obou starých ptáků rybky a vodní hmyz i peří, které si rodiče vyškubávají nebo nacházejí na vodní hladině. I odrostlí roháči požírají pravidelně peří.

Potrava

Ryby, plži, žáby, čolci, vodní hmyz, jež loví většinou při potápění. Pod vodou plavou roháči se složenými křídly jen pomocí nohou, jimiž se odrážejí roznožmo podobně jako plavající lidé. Mohou zůstat pod vodou až 50 sekund a potápějí se několik metrů hluboko. Jako požírač ryb má potápka roháč mezi sportovními rybáři zatrpklé nepřátele. Mnohý pták to musí zaplatit životem.

Názvy ve světě