Berneška rudokrká

Branta ruficollis

Berneška rudokrká

Branta ruficollis

Znaky

Husa, kterou díky pestrému zbarvení nelze s jiným druhem zaměnit. Berneška rudokrká je jen o málo menší než kachna divoká, dlouhá sotva 55 cm, ale svým chováním patří bezpečně mezi husy a ne mezi kachny. Je velmi společenská. Ptáci létají v hustých hejnech a všechny obraty vykonávají současně. Podle toho je můžeme poznat už na velkou vzdálenost. Jsou velmi hlučné a jejich jasné volání zní jako „kik - kuik".

Prostředí

Bernešky rudokrké hnízdí jen v malé oblasti východosibiřské tundry a lesnaté tundry. Takřka všechny přezimují v řadě zátok v jižní části Kaspického moře, menší skupiny i v Íránu a v močálech podél Eufratu. Dříve musely přezimovat ve velkém množství i v Egyptě, protože z doby faraónů se nám zachovaly nezaměnitelné obrázky těchto ptáků. Bernešky rudokrké, které ztratily spojení s ostatními, se též připojují k hejnům hus, táhnoucím na západ a mohou tak dosáhnout střední Evropy. Bernešky odtahují ze zimovišť už v únoru, přilétají však na hnízdiště v tundře teprve v červnu. Husám pak zbývají asi 3 měsíce na to, aby odchovaly mláďata a přepelichaly. Koncem srpna vyrážejí na cestu a v listopadu se objevují jejich hejna zase na zimovištích.

Rozmnožování

Berneška rudokrká hnízdí v tundře a lesnaté tundře na suchých místech v blízkosti vod, často zcela nezakrytě. Hnízda jsou často blízko hnízda sokola stěhovavého nebo káně rousné, kteří oba jsou schopni zahnat polární lišku, největšího nepřítele bernešek rudokrkých. Hnízdo ptáci vystýlají trávou a prachovým peřím.

Potrava

Zčásti živočišná a zčásti rostlinná: kobylky, drobní korýši, výhonky a obilí.

Názvy ve světě