Polák velký

Polák velký

Aythya ferina

Znaky

Délka 46 cm. Ve svatebním šatě je sameček nezaměnitelný díky rezavě červené hlavě a krku, šedému hřbetu, černé hrudi a bílým bokům. V prostém šatu jsou bezpečnými rozpoznávacími znaky ohnivě červené oko a černý zobák s modrošedým příčným pruhem. Nenápadně hnědavá samice má podobný, ale nezřetelný proužek na zobáku. Její oči jsou hnědé, v době hnízdění výrazněji zbarvené. Zblízka činí její opeření na hřbetě dojem příčných vlnek. Poláci velcí nejsou příliš dobří letci. Z hladiny vzlétají po krátkém a mohutném rozběhu. Jen zřídka se objevují na souši.

Prostředí

Domovem poláka velkého byla původně stepní jezera ve východní Evropě. V posledních sto letech se jejich hnízdiště pomalu šíří do střední a západní Evropy i směrem na sever a dnes se řadí na mnoha místech střední Evropy k nejhojnějším kachnám. Na východě hnízdí na slaných i hořkých jezerech i na mělkých, rostlinstvem bohatých rybnících obrostlých rákosím. Na západě nachází vhodné podmínky pro hnízdění na mnoha umělých vodních plochách.

Polák velký je tažný pták. Východní populace přezimují na Kaspickém moři, na stepních jezerech v Turecku, v Afganistánu, v severní Indii, v déltě Nilu a na Nilu dále až po Súdán. Středoevropští poláci velcí z větší části přezimují v západní a jižní Evropě, zčásti i severně od Alp na velkých předalpských jezerech. I v našich městech můžeme v zimě na nádržích pozorovat poláky velké, jež tu můžeme krmit.

Rozmnožování

Hlavní období toku poláků velkých spadá do března, kdy se skupiny kačerů ještě za tahu na hnízdiště předvádějí kachnám, pohazují hlavou směrem vzad nebo ji pokládají vodorovně na hladinu. Tok vrcholí ve večerních hodinách a za měsíčných nocí odeznívá jen pomalu. Páry se tvoří na hnízdištích většinou až v dubnu a v květnu. Během prvních dnů hnízdění hlídá kačer venku před rákosím svou kachnu a provází ji při vyhledávání potravy. Jak hnízdění postupuje, páry se pomalu rozpadají a ještě než se líhnou káčata, je většina těchto „sezónních manželství" rozpuštěna. Kachna staví hnízdo buď podobně jako lysky jako plovoucí hnízdo v rákosinách nebo v husté pobřežní vegetaci, pokud možno co nejblíže u vody, aby v nebezpečí mohla rychle odplavat nebo se potopit. Stoupá-li voda, je schopna hnízdo nastavovat i tehdy, obsahuje-li již úplnou snůšku 6 až 10 vajec. Sezení začíná po nakladení posledního vejce, takže se všechna mláďata klubou takřka současně. Hnízdění začíná v květnu a v první polovině června a trvá 24 až 26 dní. Předtím, než hnízdo opustí, přikrývá samička poláka velkého snůšku hnízdním materiálem. Během hnízdění se hnízdní kotlinka vyplňuje prachovým peřím, jež kachna používá též k zakrytí snůšky.

Mláďata se už během prvního dne začínají potápět. Druhého dne jsou už schopna sama vyhledávat potravu na dně. Dávají přednost živočišné na bílkoviny bohaté potravě, jako jsou larvy komárů a chrostíků. Mladí poláci začínají létat nejdříve ve stáří dvou měsíců, kdy se rodina rozpadá.

Potrava

Podle nabídky potravy jsou poláci velcí buď spíše masožraví, nebo býložraví. Menší složku potravy, např. okřehek, sbírají s hladiny, jinou menší část získávají procezováním, nejvíce potravy získávají při potápění. Kachna přitom současně pádluje nohama, jen za útěku si pomáhá i křídly. Poláci velcí se většinou potápějí jen v mělčích vodách, někdy však i do hloubky přes čtyři metry. Odškubávají na dně rostlinstvo, hlavně rozvětvené řasy, stolístek, parožnatky a jiné rostliny, jež požírají přímo pod vodou. Nejčilejší jsou poláci velcí při vyhledávání potravy od soumraku až do půlnoci.

Názvy ve světě

Polák velký

Anglicky: Common Pochard, Německy: Tafelente, Dánsky: Taffeland, Španělsky: Porrón Europeo, Finsky: Punasotka, Francouzsky: Fuligule milouin, Islandsky: Skutulönd, Italsky: Moriglione eurasiatico, Japonsky: Hoshihajiro, Japonsky 2: ホシハジロ, Holandsky: Tafeleend, Norsky: Taffeland, Polsky: Głowienka, Portugalsky: Zarro-comum, Rusky: Красноголовый нырок, Slovensky: Chochlačka sivá, Švédsky: Brunand, Čínsky: 红头潜鸭

Mohlo by vás také zajímat

Alexandr velký,  Vaza velký,  Velký münsterlandský ohař,  Velký hrubosrstý vendéeský baset,  Velký modrý gaskoňský honič,  Elo velký,  Německý špic velký,  Velký švýcarský salašnický pes,  Knírač velký,  Drakoun velký