Kajka královská

Somateria spectabilis

Kajka královská

Somateria spectabilis

Znaky

Kačery nelze ve svatebním šatu - od ledna do srpna - s jiným druhem zaměnit. Zdálky se zdají v přední části těla bílí a v zadní černí. Zblízka pozorujeme velký oranžově červený ze stran zploštělý čelní hřeben. Samičky stěží rozeznáme od samiček kajek mořských. Jejich zobák je při pohledu ze strany poněkud vyšší, peří na hrudi a hřbetě není výrazně příčně pruhované, spíše v přední části kropenaté a vzadu je kresba, sestávající ze světlého vzorku ve tvaru V na tmavě hnědém podkladu. V prostém šatu se sameček kajky královské liší od samečka kajky mořské poněkud menší velikostí (56-58 cm) a červenohnědým zbarvením zobáku, který je u samečka kajky mořské většinou modrošedý. Mladí ptáci získávají opeření dospělých ptáků ve třetím roce, kdy pohlavně dospívají. Do té doby mají po většinu roku přechodné, více či méně pestré opeření.

Tok kačerů se třikrát opakuje a připomíná tok holubů. Samice se ozývají podobně jako kachny kajky mořské.

Prostředí

Kajka královská je kachna rozšířená na dalekém severu okolo polárního kruhu a nehnízdí jen v oblasti vlivu Golfského proudu, tedy v severním Atlantiku. Mnoho ptáků žije v létě na Islandu, na Špicberkách a na severním pobřeží Skandinávie. Ptáci, žijící přes léto na Islandu se někdy zdržují v hnízdních koloniích kajek mořských a říká se jim „Král kajek". Mnohé se páří s kajkami mořskými, pokud nehnízdí v hustých koloniích, neboť kajky královské hnízdí jednotlivě. I když patří mezi tažné ptáky, neopouštějí ani v zimě vody dalekého severu a pravidelně zůstávají před jižní hranicí polárního zalednění. Jednotlivé kajky královské pronikají až na Britské ostrovy a do severních oblastí Baltu, vzácně se zatoulávají až do Severního moře na středoevropské pobřeží. Častěji je možno pozorovat jejich přezimování před norským severním pobřežím a u Islandu.

Kajka mořská je čistě mořský pták, který zalétá na jezera, tůně a řeky při mořském pobřeží jen aby tu vyhnízdil. Samice a mladí ptáci tráví ve sladkých vodách jen týdny do doby, než jsou mláďata schopna letu. Na moři se ptáci zdržují obvykle pod ochranou ostrovů a nad mělčinami, kde se mohou potápět až na dno. Za tahu přelétávají otevřené moře nebo sledují pobřeží, nikdy však nepřelétají nad pevninou.

Rozmnožování

Kačeři tokají časně na jaře před kachnami s nápadnými pohyby hlavy a těla a vrčivým voláním. Tok se odbývá na moři, kde čekají hejna kachen, až v tundře roztaje sníh. Pak táhnou páry na souši a vybírají si vlastní hnízdiště. Jen v místech, kde jim poskytuje ochranu před polárními liškami ostrov, hnízdí často více párů v blízkém sousedství, často spolu s divokými husami a severskými racky. Samice kajky si vybírá hnízdní jamku a hustě ji vystýlá prachovým peřím, pak začíná klást vejce. Je-li snůška 4 až 7 vajec úplná a samice začíná sedět, samec ji opouští. Během doby, kdy jsou na souši, nepřijímají kačeři potravu. V červenci a v srpnu se shromažďují v určitých místech na moři a zde přepeřují do prostého nebo zimního šatu. Během té doby nejsou schopni letu. Rusové tyto přepeřující kačery loví, každoročně jsou tak obchody zásobovány více než 10 000 těchto ptáků. Kachna zůstává s kachňaty zprvu ve sladkých vodách. V té době se rodina živí larvami komárů a chrostíků. Často se setkáváme s velkými rodinami s až 20 kachňaty a větším počtem matek. Když mladí ptáci začínají létat, přetahují na moře, kde se shlukují do velkých hejn, v nichž se navzájem členové rodiny ztrácejí.

Potrava

Při potápění ulovení mlži, plži, korýši, mořské ježovky a hvězdice.

Názvy ve světě