Morčák velký
Mergus merganser
Morčák velký
Mergus merganser
Znaky
Velký morčák, dlouhý až 70 cm o rozpětí přes 1 m. Obě pohlaví mají červený pinzetovitý zobák se silně zakřivenou špičkou. Hlava kačera ve svatebním šatě je černá a má silný zelenavý lesk. Chocholka v týle vypadá u samce ve svatebním šatu jako „učesaná", u samice a kačera v prostém šatu je ježatá. Za letu se kačer zdá být bílý a velmi dlouhý. Kačer v prostém šatu a samice mají červenohnědou hlavu ostře odlišenou od šedobílého opeření těla. Ptáci rádi odpočívají na břehu a v době hnízdění sedají často na stromy. Když plavou, je jejich tělo značně ponořeno a často ponořují hlavu pod hladinu, když vyhlížejí kořist.
Prostředí
V hnízdním období se zdržují na čistých, rybami bohatých řekách a jezerech s břehy porostlými stromy. V zimě žijí na přehradách, jezerech a někdy i v mořských zátokách. Ve střední Evropě žije menší počet morčáků velkých v oblasti Alp a o něco vyšší počet při pobřeží Baltu a na přilehlých jezerech. Na Mazurských jezerech je morčák velký velmi hojný.
Rozmnožování
Kačeři tokají intenzívně od února jako ostatní druhy kachen pomocí nápadných pohybů, zvedají zobáky a divoce plavou sem a tam. Už v březnu můžeme pozorovat kachny, jak si vybírají místo pro hnízdo. Morčáci hnízdí v dutinách, a proto prohlížejí dutiny všeho druhu a létají přitom velmi obratně mezi větvemi stromů. Rádi hnízdí v dutých stromech a to co nejvýše, mimoto ve skalních dutinách, ve zříceninách, stodolách, na sýpkách, pokud možno blízko vody, často i v blízkosti lidských sídel. Protože je na vhodných stromech takových příležitostí nedostatek, vyhledávají mnohé samice dutiny vzdálené přes I km od vody a hnízdí i v liščích norách, v temných koutech pod kořeny stromů nebo pod hustým křoviskem. Mají poměrně značný počet vajec, v průměru 9. Jedna samice může vysedět až 16 vajec a dosahuje tak mezi všemi kachnami rekordu. K takovým početným snůškám dochází, kladou-li do hnízda vejce dvě kachny. Je znám i případ, kdy samička morčáka velkého, jež přišla o svou násadu, zahnala ze snůšky kachnu divokou a vyseděla „ukradená" vejce. Kladení vajec začíná v době tání sněhu, kachna denně klade jedno vejce. Sezení začíná krátce po nakladení posledního vejce, trvá velmi dlouho, 32 dnů. Už hned po vyklubání z vajec dovedou mláďata dobře šplhat pomocí zobáku, drápů a křídel a tak vyšplhají v dutých stromech i několik metrů. Shora seskočí a bez úhony přečkají i skok ze značné výšky, dokonce ze strmé skalní stěny. Víme dokonce, že mnohé matky morčáků nosí vzduchem mláďata na zádech. Jakmile dosáhne rodina morčáků vody, odplouvá po proudu. Přitom kachňata stráví část cesty na hřbetě matky. Během prvních týdnů spí na břehu pod matčinými křídly a vyhledávají potravu zprvu během plavání, brzy se však i potápějí. Živí se nejdříve takřka výhradně vodním hmyzem.
Mnohé rodiny dosáhnou při plavbě po proudu jezera. Je-li tam koupaliště, mohou si i tito tak plaší ptáci na ně zvyknout a návštěvníci koupaliště mohou hejnu mláďat brzy házet kousky chleba. V zimě se na jezerech morčáci často přimíchají do hejn kachen, žebrajících u břehu o potravu. Kačeři se ještě během hnízdního období, často už v dubnu, odlučují od samic a v červnu přepelichávají do prostého šatu. V té době nemohou létat. Samice pelichají v srpnu, až když se mláďata osamostatní. V srpnu také začíná druhé pelichání, při němž se vyměňuje jen drobné peří.
Potrava
Hlavně asi jako prst dlouhé rybky, zřídka i větší až do váhy asi čtvrt kilogramu, na jaře i žáby. Na mělčině loví plavající morčák velký k rybu tak, že ji tlukotem křídel do vody zažene do malé zátoky, pak se potopí a vyloví ji pinzetě podobným zobákem.
Názvy ve světě
Morčák velký
Anglicky: Goosander, Dánsky: Stor Skallesluger, Finsky: Isokoskelo, Francouzsky: Harle bièvre, Holandsky: Grote zaagbek, Chorvatsky: Veliki ronac, Islandsky: Gulönd, Italsky: Smergo maggiore, Maďarsky: Nagy bukó, Německy: Gänsesäger, Norsky: Laksand, Polsky: Nurogęś, Portugalsky: Merganso-grande, Slovensky: Potápač veľký, Španělsky: Serreta grande, Švédsky: Storskrake
Mohlo by vás také zajímat
Alexandr velký, Vaza velký, Velký münsterlandský ohař, Velký hrubosrstý vendéeský baset, Velký modrý gaskoňský honič, Elo velký, Německý špic velký, Velký švýcarský salašnický pes, Knírač velký, Drakoun velký
Morčák velký Základní informace
- Výskyt: Mazurská jezera, pobřeží Baltu
- Délka: Až 70 cm
- Hmotnost: 1200-2060 g
- Počet vajec: 9 ks
- Inkubační doba: 28-32 dnů
- Průměr kroužku: 12 mm
- Potrava: Drobné rybky
Taxonomie
- Říše: Animalia - živočichové
- Kmen: Chordata - strunatci
- Třída: Aves - ptáci
- Podtřída: Ornithurae - praví ptáci
- Infratřída: Neornithes - létaví prvoptáci
- Nadřád: Neognathae - letci
- Řád: Anseriformes - vrubozobí
- Čeleď: Anatidae - kachnovití
- Rod: Mergus - morčák
Evropa
- Nadmořská výška: 290 m
- Povrch: většinou nížiny (60%), jih hornatý
- Teplotní pásy a srážky:
- Studený: oblast polární a subpolární (200-600 mm/rok)
- Mírný: oblast západopřímořská (nad 600 mm/rok), přechodná (400-1500 mm/rok), vnitrozemská (do 400 mm/rok)
- Subtropický: oblast středomořská (400-1000 mm/rok)
- Roční období:
- Střídání 4 ročních období: jaro, léto, podzim, zima
- Průměrná teplota:
- Zima: -2- +2 °C
- Léto: 21-25 °C