Pštros dvouprstý

Struthio camelus

Pštros dvouprstý

Struthio camelus

Popis

Pštrosí samec měří 210 – 275 cm, samice 175 – 190 cm. Samci jsou černě opeřeni s bílým peřím na křídlech, samice mají peří hnědé. Má jako jediný pták na světě jen 2 prsty. Jejich silné nohy jsou perfektně uzpůsobené k rychlému a vytrvalému běhu. Pštros dvouprstý dosahuje krátkodobě rychlostí nad 70 Km/h na větší vzdálenosti vydrží běžet rychlostí až 50 Km/h. Naopak jeho křídla jsou pro let naprosto nepoužitelná i vzhledem k tomu že je vybaven jen prachovým peřím pro let nevhodným zato v oděvním průmyslu vysoce ceněným. Živí se hlavě rostlinou potravou (převážně tráva, semena a listy) někdy doplňují svůj jídelníček hmyzem a malými obratlovci. Žijí v otevřené krajině – polopouště, savana, buš. Jsou aktivní během dne, v noci odpočívají ve větším počtu společně na jednom místě. Společenské uspořádání je založeno na různě početných skupinkách, které obývají určité teritorium. Pokud jde o velkou skupinu stojí v jejím čele dominantní samec s dominantní samicí, při menším počtu vede skupinu dominantní samec. Pštrosi se dožívají 30–50 let. Dospělí jedinci snáší dobře i teploty okolo –20 °C. Pštros neoplývá inteligencí, pokud je ale ochočen tak pod vedením majitele dokáže vyplňovat i složitější úkoly.

Potrava

Pštrosi dvouprstí nejsou striktní býložravci. V přírodě žerou také hmyz, malé savce a ještěrky a příležitostně vybírají ptačí vejce. Ačkoliv stráví trávu, dávají přednost jako hlavnímu základnímu krmivu listům dvouděložních rostlin, semenům a bobulím.

V jejich přírodních podmínkách v suchých savanách polopouštích mají pštrosi k dispozici zpravidla jen velmi spornou pastvu. Nachází rovněž ještě dostatečnou výživu na takových plochách, na kterých již není možný chov skotu a dokonce ani chov ovcí. Protože u chovu pštrosa stejně jako u chovu jiných zvířat představuje náklad na krmení hlavní část výrobních nákladů, může být jejich schopnost přizpůsobit se chudé krmivové základně využita zcela pro úsporu nákladů.

Příjem krmiva

Příjem krmiv pštrosa závisí v první řadě na jeho živé hmotnosti a obsahu energie nebo koncentraci energie krmné dávky. Zvíře zpravidla žere tak dlouho, až je uhrazena jeho potřeba energie. Při krmení ad libidu (dle libosti) jediného krmiva činí denní příjem krmiva rostoucího pštrosa 3 - 4% jeho živé hmotnosti, až ke konci klesá jeho potřeba krmiva.

Rozmnožování

Stále znovu se vynořují tvrzení, že pštros dvouprstý není monogamní, ale polygamní. Divoce žijící kohouti mají často harém s jednou favoritkou a několika vedlejšími slepicemi. Na farmách se pštrosi chovají během snáškové sezóny v párech, triádách (jeden kohout a dvě slepice) anebo v hejnech s mírně vyšším podílem slepic. Kohout vyhrabe hnízdo, jednoduchou prohlubeninu v zemi. Teoreticky klade slepice jedno vejce každý druhý den. Normální snáška se stává z 12 až 18 vajec, ale odběr vajec podnítí slepici k další snášce, takže lze od slepice získat až 40 vajec za sezónu líhnutí. Vysezení vajec se uskutečňuje na směny. V souladu s ukrytou silou svého opeření sedí neznatelně zbarvená slepice přes den a černý kohout během noci. Doba sezení činí v průměru 42 dní.

Názvy ve světě