Ara kobaltový

Ara kobaltový

Anodorhynchus leari

Popis

Samec má hlavu, krk a spodinu zelenavě modrou, spodní partie těla s úzkými světlými lemy. Záda, křídla a ocasní pera sytě kobaltově modrá, spodní stranu ocasu tmavě šedou. Nahé okruží oka a pruh od líce k spodnímu okraji dolní čelisti zobáku bledě žluté, zobák šedavě černý, duhovku tmavě hnědou, běhák tmavě šedý.

Samice je zbarvena stejně jako samec.

Mláďata jsou tmavší a horní zobák mají světlý.

Rozšíření

Oblast výskytu není přesně známá; obývá severovýchodní Brazílii, ve státech Pernambuco a Bahia.

Systém

Ara kobaltový, dříve pojmenovaný ara learův, byl mnoho let považován za poddruh ary tyrkysového; někteří byli dokonce přesvědčeni, že je to kříženec ary hyacintového x ary tyrkysového. V roce 1856 byl oddělen od ary tyrkysového a začleněn do systematiky jako samotný druh. Pojmenování dostal podle britského umělce Edwarda Leara.

Život v přírodě

Ještě v nedávné době se jeho populace odhadovala na 200 exemplářů, později na 130 kusů. Zbytková populace by měla být 117 kusů a z ní bylo uloveno během let 1995-98 dalších 20 ptáků, přesto že Brazílie je členskou zemí CITES od roku 1975 a má přísnou legislativu. Většina nezákonně odchycených ptáků byla majitelům odebrána a vypuštěna zpět do brazilské přírody. Z odborné literatury je známé, že ještě v 60.letech se nevědělo, zda ara kobaltový nevyhynul. Objeven byl jednou expedicí teprve v roce 1978, bylo to u Roso da Catarina, severní Brazílie, v nepřístupném a neobydleném území v kaňonu, po jehož stranách byly vysoké skalní útesy a jeho údolím se lemovalo vysoké koryto řeky. Ptáci zde hnízdili v nepřístupných skalách a jak bylo pozorováno v kaňonu i nocovali. Zdejší populace měla 21 exemplářů. Další expedice v jiném kaňonu zjistila dalších 15 exemplářů. I tato skupina na noc nikam neodlétala. Podle stávajících výzkumů jsou tito arové vázáni na palmy licuri, protože se živý jejími plody-ořechy. Je stejný potravní specialista jako ara hyacintový. Ary kobaltové se vyhledávají v jejich domovině podle těchto palem, ty však musí být vysoké a bohatě plodící. Problém na tomto území je také ta skutečnost, že mladé výhonky palem licuri spásává dobytek a žádná výsadba tam není. V poslední době je tamní domorodé obyvatelstvo seznamováno s ochranou arů kobaltových i těchto palem. Hlas těchto ptáků je podobný naší vráně ale jeho intenzita je větší. CITES ho zařadil do přílohy I.

Názvy ve světě

Ara kobaltový

Latinsky: Anodorhynchus leari, Anglicky: Lear's Macaw, Německy: Learara, Dánsky: Indigoara, Španělsky: Guacamayo de Lear, Finsky: indigoara, Francouzsky: Ara de Lear, Italsky: Ara di Lear, Japonsky: kosumirekongouinko, Japonsky 2: コスミレコンゴウインコ, Holandsky: Lears Ara, Norsky: Indigoara, Polsky: ara blekitna, Portugalsky: Arara-azul-pequeña, portugalštině brazilské: Arara-azul-de-lear, Rusky: Малый гиацинтовый ара, Slovensky: ara kobaltová, Švédsky: Indigoara, Čínsky: 青蓝金刚鹦鹉

Mohlo by vás také zajímat

Ara arakanga,  Ara ararauna,  Ara červenoramenný,  Ara červenouchý,  Ara horský,  Ara hyacintový,  Ara kaninda,  Ara malý,  Ara marakána,  Ara rudobřichý