Satyr temminckův

Tragopan temminckii

Satyr temminckův

Tragopan temminckii

Satyr temminckův je v současné době nejčastěji chovaný zástupce satyrů a i nejvíce v přírodě rozšířený zástupce, byl do Evropy poprvé dovezen v roce v roce 1864 a to do ZOO Londýn. Zpočátku se dobře rozmnožoval, ale posléze začala jeho populace v zajetí slábnout. Docházelo bohužel i z důvodu nedostatku chovného materiálu k mezidruhovému křížení se satyrem cagotovým a satyrem obecným. S následky tohoto křížení se bohužel setkáváme stále i dnes. V sedmdesátých letech minulého století byl již v zajetí chován velmi málo a k současnému rozmachu pomohl import nových ptáků z Číny a USA. V naší zemi se poprvé objevil tento satyr koncem sedmdesátých let minulého století.

Teritorium, na kterém se tento druhý nejmenší satyr vyskytuje, se táhne od severovýchodní Indie přes Maymar po severní Vietnam až do centrální Číny. Na tomto území ve výšce 1500-3800m.n.m. obývá smíšené lesy s hustým podrostem. Díky poměrně velké rozloze, na které se vyskytuje, je na tom z hlediska ohrožení populace ze všech satyrů nejlépe a bezprostřední nebezpečí mu zatím nehrozí. Odhady počtu v přírodě se pohybují okolo 80000 jedinců.

Kohout dorůstá délky asi 65 cm a dosahuje hmotnosti 1300-1500 g. Slepice bývají menší, dosahují 55 cm a hmotnost je 900-1000 g.

Kohout má holé tváře modré barvy, od zobáku, přes týl zpátky k tvářím, černé zbarvení, krk a vrch prsou červený, břicho šedomodré se světlými skvrnami. Na rozdíl od satyra obecného bez jakéhokoli lemu. Zadní část krku, vrchní část těla, křídla a část ocasu je červenohnědá s bílou skvrnou, s černohnědým lemováním na každém peru. Konec ocasu černohnědý. Nohy růžovočervené. Pod bradou, jako všichni satyrové, má holou kůži, která při toku vytváří jakýsi barevný bryndáček, který je co do rozměrů mezi satyry největší.

Slípka je podobná slepici obecného satyra, ale je drobnější, barva je spíše hnědožlutá, skvrny na hrudi a břichu má podstatně větší než obecná a tyto jsou výrazně světlejší. Okolo oka je kůže modrá, nohy šedorůžové.

Satyr temminckův je monogamní, někdy je však možné mít více slípek u kohouta. Je pak nejlepší, aby to byly sestry a ani jedna by neměla být výrazně dominantní. jinak hrozí nebezpečí, že dominantní slípka druhou zlikviduje.

Nádherná podívaná nastává v době toku, kdy kohout většinou postaven čelem k nějaké překážce (keř, kámen, kmen) rytmicky pomalu třepe křídly, na hlavě se mu vztyčí kožovité růžky a současně se mu rozvine pod bradou kožovitý bryndáček, zároveň se vzpřímí tak, že je rázem jednou tak vysoký a běží ke slípce. Během několika vteřin pak bryndáček a růžky opět mizí. Tento tok satyrové několikrát denně opakují a někdy přitom dochází i k páření.

Slípka pak nese v měsíci dubnu zpravidla každý třetí den vejce do koše nebo bedýnky připevněné 1-2m nad zemí. Snáška se pohybuje mezi 3-6 vejci. Při odebírání může slípka snést ještě jednou, většinou již menší počet vajec. Z těch se po 28-30dnech líhnou kuřata.

V případě, že vejce uměle inkubujeme je třeba si dát pozor, neboť vejce satyrů jsou v posledních několika dnech velmi křehká a snadno se mohou poškodit. Po vylíhnutí jsou kuřata již druhý den schopna letu. Na jejich výchově se podílí i kohout. Na druhé straně se může stát, že slípka po vyklubání kuřat, kohouta pronásledovala tak, že jsem ho musel z voliéry odstranit.

Kuřata krmím směsí BŽ1 pro bažantí kuřata a přidávám svlečené moučné červy.

Růst kuřat je velmi intenzivní a po měsíci přecházím na směs BŽ2, začínám přidávat smetanku, salát a ovoce. Po 12-16 týdnech se již dá poznat pohlaví. Slípky mají tmavší hlavu a jasnou hnědočernou kresbu na těle. Kohoutci jsou světlejší a kresba není tak výrazná, následně jim začínají na krku a hlavě vyrůstat typická červenooranžová pírka. Kuřata, pokud se jim chovatel alespoň trochu věnuje velmi rychle přivyknou člověku a není problém aby přijímala potravu přímo z ruky. Tyto úžasné zážitky při krmení se těžko dají popsat a je to příjemná odměna za práci a starost s chovem.

V období okolo 3 měsíců stáří se mláďata kroužkují, používá se velikost 14.

Díky celkem nenáročnému chovu a slušnému počtu odchovů tohoto satyra, dochází zároveň ke snižování jeho ceny. Tím se zlepšuje dostupnost tohoto ptáka pro širší chovatelskou veřejnost. Zároveň se tento nedávno ještě nedostupný druh odmění nevšedními zážitky, které jeho chov poskytuje.

Názvy ve světě