Ostralka bělolící

Anas bahamensis

Ostralka bělolící

Anas bahamensis

Poněkud světlejší rasa A. b. bahamensis se vyskytuje na ostrovech Bahamy, Antily a na severu Jižní Ameriky. Tmavěji zbarvená rasa A. b. rubri-rostris má zobák více tmavomodrý, s červenou skvrnou na kořeni, a žije jižněji než předešlá. Malá ostrovní rasa A. b. gaiapagensis je opět světlejší, červenou skvrnu má méně výraznou a obývá ostrovy Galapágy. V starší literatuře je označována jako kachna bahamská.

Kačer má vrchní část hlavy hnědou, tváře a hrdlo jasně bílé. Vrchní část těla má peří hnědé, světle lemované, spodní strana červenavě hnědá s tmavohnědými skvrnami. „Zrcátko" je zelené, orámované širším žlutavě bílým a užším černým páskem. Ocasní pera jsou skořicově hnědá, dlouhá a špičatá. Modrošedá horní část zobáku má kolem nosních dírek velkou červenou skvrnu a ve středu podélný černý pásek. Nohy jsou šedé. Samice je o něco menší a matněji zbarvená. Dospělý pták měří 45 cm.

Ostralka bělolící obývá menší, mělká vnitrozemská jezírka, ramena řek, někdy také mořské zátoky se břehy zarostlými rákosem nebo křovinami. Nejjižnější populace jsou tažní ptáci, V oblastech s periodickými dešti je hnízdní doba závislá na těchto deštích, v létech s nepatrnými srážkami se zdá, že ostralka bělolící nehnízdí. Hnízdo na zemi, nedaleko od vody, je skryté ve vegetaci. Snůšku tvoří 6 až 12 smetanově zbarvených vajec, na kterých sedí samice 25 až 26 dnů. Někdy se mláďata spojují do hejnka o 15 až 20 jedincích, o které pak pečují dvě samice. Kačer se pokouší o účast, avšak samice ho drží stranou. Potrava je převážně rostlinná.

V Evropě je ostralka bělolící úspěšné chována více než 100 let a patří k nejčastěji chovaným okrasným kachnám. U intenzivněji zbarvené rasy A b. rubrirostris je od roku 1950 známa albinotická mutace se světle šedým žíháním, která působí dojmem stříbrné, proto je tak nazývána. Nejčastěji v květnu začíná kachna snášet do hnízda u paty stromu nebo pod ochranou hustého keře. Někdy hnízdí také v dutinách. Samice dobře sedí a pečuje o mláďata v klidném prostředí. Rušení nesnáší, a jeli opakované,opouští snůšku. Krmení dospělých i mláďat je jako u kachny divoké. Ačkoli pochází ostralka bělolící z tropů, snáší naši zimu dobře na volné vodě, jinak musí mít ochranný kryt.

K ostatním vodním ptákům je snášenlivá. Podle německého autora Dosta mohou být ostralky chovány volně létající. Vyskytují-li se v zahradě potkani, líhnou někteří chovatelé vajíčka v líhni nebo pod slepicí, kachně dají podkladky, které vymění za původní vajíčka těsně před klubáním. Nebezpečí zničení snůšky se tak zmenší na minimum. Tento způsob lze aplikovat i na jiné druhy kachen. Káčata jsou zpočátku citlivá na studené vlhké počasí, proto při dlouhotrvajících deštích zavíráme kachnu s mláďaty přes noc do suchého krytu.

Názvy ve světě