Hvízdák stejnobarvý - chilský
Anas sibilatrix
Hvízdák stejnobarvý - chilský
Anas sibilatrix
Hvízdák stejnobarvý se vyskytuje v jižní části Jižní Ameriky. Chovatelé ho znají pod jménem hvízdák chilský. Název stejnobarvý vznikl proto, že obě pohlaví jsou stejně zbarvena. Kačer má přední část hlavy a okolí ušních otvorů bílé, vrchní část hlavy a týl černé, od uší k týlu se táhne zelený pásek s kovovým leskem. „Zrcátko" je sametově černé se zeleným leskem. Hruď je bělavá, strany těla kaštanově hnědé, břicho bílé, nohy a zobák šedé. Dospělý hvízdák stejnobarvý dosahuje délky 48 cm. Samice je o málo menší, barvy má matnější, křídelní krovky má šedobílé, nikoli čistě bílé jako samec.
O životě hvízdáka stejnobarvého ve volné přírodě, jako o jihoamerických ptácích vůbec, máme málo podrobných informací. Obývá převážné vnitrozemská jezera, klidné toky řek a bažinaté nížiny. Snůška je 6 až 9 bílých nebo slabě žlutavých vajec, na kterých sedí kachna 24 až 26 dní. Samec se účastní péče o mláďata. Mimo dobu hnízdění se hvízdák stejnobarvý shromažďuje na velkých otevřených jezerech ve společenství poláka peposaka (Netta peposaca) a jiných druhů. V těchto společenstvech je hvízdák stejnobarvý nejčastější kachnou. Pouze nejjižnější populace táhnou na zimoviště v severní Argentině, ostatní se potulují krajem nebo se pouze posunují poněkud severně. Jen málo hvízdáků je celoročně stalých.
První dovoz byl roku 1870 do ZOO Londýn a již o tři roky později byli tito hvízdáci rozmnoženi ve Francii. Nyní patří k nejčastěji chovaným kachnám. Důvody pro tak velkou oblibu jsou jasné: zachovává si po celý rok své pestré zbarvení, je ustavičně čilý, avšak snášenlivý a snadno se rozmnožuje. Hnízdit začíná hvízdák stejnobarvý koncem dubna v koši, budce nebo soudku nízko nad hladinou. Jednomu páru postačí malá tůňka, která by však měla mít v okolí trávník.
Potrava dospělých kachen je téměř výlučně rostlinná (zelené krmení, obiloviny, měkké krmivo), mláďatům předkládáme okřehek a jemnou směs s příměsi živočišné potravy. Po celou zimu může být hvízdák stejnobarvý na jezírku, má-li aspoň část volné hladiny. Pouze v krutých mrazech ho bereme do krytého prostoru na slámu. V poslední době se mezi chovateli rozšiřuje také hvízdák šedohlavý (Anas americana), který hnízdí v Severní Americe a zimuje v Mexiku, na Kubě a Jamajce. Biologie rozmnožování je shodná s hvízdákem euroasijským. Hvízdák šedohlavý byl mnohokrát odchován bez problémů. Naši zimu pochopitelně snáší dobře.
Názvy ve světě
Hvízdák stejnobarvý - chilský
Anglicky: Chiloe Wigeon, Německy: Chile-Pfeifente, Chorvatsky: Čileanska patka, Francouzsky: Canard de Chiloé, Slovensky: Kačica vlnkovaná
Mohlo by vás také zajímat
Charmozín wilhelmínin, Kakadu bílý, Charmozín papuánský, Barnard zelený, Eklektus různobarvý, Charmozín červenohrdlý, Kakadu brýlový, Kakadu černý, Charmozín nádherný, Charmozín palmový
Hvízdák stejnobarvý - chilský Základní informace
- Výskyt: Jih Jižní Ameriky
- Velikost: 48 cm
- Hmotnost: 830-940 g
- Roční snáška: 6-9 ks
- Inkubační doba: 24-26 dnů
- Průměr kroužku: 10 mm
- Krmivo: Obiloviny, zelené krmení, živočišná složka
Taxonomie
- Říše: Animalia - živočichové
- Kmen: Chordata - strunatci
- Třída: Aves - ptáci
- Podtřída: Ornithurae - praví ptáci
- Infratřída: Neornithes - létaví prvoptáci
- Nadřád: Neognathae - letci
- Řád: Anseriformes - vrubozobí
- Čeleď: Anatidae - kachnovití
- Rod: Anas - kachna
Jižní Amerika
- Nadmořská výška: 580 m
- Povrch: hornatý i rovinatý
- Teplotní pásy:
- Tropický: většina území
- Mírný: jižní cíp kontinentu
- Subtropický: severní část
- Teplota:
- Nejvyšší: 27,8 °C
- Nejnižší: -1,8 °C
- Roční úhrn srážek: 2000-9000 mm