Bojovnice vietnamská Ga noi

Gallus gallus f. domestica

Bojovnice vietnamská Ga noi

Gallus gallus f. domestica

O původu a historii bojovnic ga noi toho příliš nevíme, přesto se pokusíme zapátrat. Tradice kohoutích zápasů ve Vietnamu je stará minimálně 700 let, protože z roku 1283 máme první zprávy o tom, že si bojovníci do boje proti mongolské invazi Kublaj chána brali i kohouti určené pro kohoutí zápasy. Snad šlo už i o bojovnice ga noi. Od té doby jsou kohoutí zápasy ve Vietnamu nejen výsadou králů, ale i nižších vrstev obyvatelstva. V 18. Století se zde již zcela jistě chovaly právě bojovnice ga noi, tak jak je známe dnes. Císař Nguyen Nhac, zakladatel dynastie Tay Son (1778 - 1802) velmi rád pozoroval taktiku boje těchto bojovnic a z té pak vyvinul speciální bojové umění Kê Quyên, které je dodnes oblíbené v centrálním Vietnamu. Slovo noi je pro Vietnamce víceméně posvátné, protože se používá i k označení bájného původu Vietnamců, kteří jsou údajně potomci otce, jehož rodokmen je ve spojení s drakem, a matky, která byla bohyní. Noi znamená jediný svého druhu nebo výjimečný. Existuje tedy paralela mezi mýtickým drakem a ga noi. Draci symbolizují sílu, odvahu, nebojácnost a právě tyto vlastnosti i bojovnice ga noi mají, takže je přirozené, že byly symbolem draků a jakousi modlou Vietnamců. Vietnamci říkají: „Ga noi existuje, Vietnam existuje, ga noi zmizí, zmizí i Vietnam". Ga noi svým bojem inspirovaly po staletí bojovníky odrážející mnohá nepřátelská tažení proti Vietnamu. Z předchozího je vidět, jak důležitou roli bojovnice ve Vietnamu hrají. Dodnes se kohoutí zápasy pořádají nejen jako sport, ale i k oslavě příchodu nového roku nebo zemědělci různých obcí mezi sebou pořádají kohoutí zápasy k zachování a zlepšení chovu a k podpoře přátelství.

Bojovnice jsou od malička selektovány a připravovány k zápasům. Dokonce dodnes existují školy pro cvičitele a profesionální cvičitelé. V různých částech Vietnamu platí různá pravidla boje od bojů na určitý různě dlouhý časový úsek až po způsob boje, při kterém jeden ze soupeřů zůstane mrtev. Kohoutí zápasy se konají v různých hmotnostních kategoriích soupeřů. Neopeřená kůže bojovnic se maže kurkumou, aby ztvrdla. Kurkumin navíc působí protizánětlivě.

Bojovnice ga noi tedy pocházejí s největší pravděpodobností z Vietnamu a odtud se rozšířily do okolních zemí jako je Thajsko, Indonésie a Malajsie. Ale. Bojovnice ga noi zcela jistě pocházejí z malajek. Slepice typu malajek se v jihovýchodní Asii chovají již po tisíciletí. Po staletí existovaly jisté vazby, především obchodní, mezi Vietnamem, Madagaskarem a ostrovem Reunion nedaleko Madagaskaru, na který byl na začátku minulého století dokonce vyhnán vietnamský princ. Mnoho autorů se proto domnívá, že bojovnice ga noi v holokrké variantě jsou stejným plemenem jako bojovnice madagaskarské. Nasvědčují tomu společné plemenné znaky. Takže dnes není zcela jisté, jestli byly dříve bojovnice madagaskarské nebo ga noi, protože se obě plemena objevila ve stejné době na různých místech. Mohly být vyšlechtěny z bojovnic malajského typu na Madagaskaru a odtud importována do Vietnamu nebo naopak, stejně tak se mohly poprvé objevit na Reunionu a odtud se dostat na Madagaskar a do Vietnamu, či naopak. My však už víme, že Thajsko a Vietnam jsou pravlastí všech bojovných plemen malajského typu a drůbeže vůbec, protože právě zde žijí předci kura domácího, který zde byl někdy před 8000 lety zdomestikován.

Bojovnice vietnamské ga noi jsou tedy plemenem malajského typu a malajkám se podobají vzpřímenou postavou s méně výraznou tříobloukovou horní linií, vysokým postojem, velmi výraznou dravčí hlavou s výraznými nadočnicovými oblouky a silným zobákem. Hřeben je třířadý hráškový nebo ořechový, ale chovají se i varianty s listovým. Laloky chybějí a na hrdle je výrazná uzdička. Trup je mohutně osvalený, široký v ramenou. Holeně jsou delší jak masově nebo břidlicově či černě zbarvené běháky a také velmi výrazně osvalené. Maso bojovnic ga noi je údajně tak tvrdé, že se těžko kouše i po uvaření. Ocas je o něco níže nesený než u malajek a bývá i bohatší a delší. Hmotnost se pohybuje od 2,8 kg do 5 kg a podle ní jsou zvířata rozdělována do zápasnických tříd. Chovají se v mnoha barevných rázech, na kterých se však nijak nebazíruje.

Bojovnice vietnamské ga noi se mohou vyskytovat ve variantě s běžným opeřením a ve variantě holokrké, která je preferována a na níž se pojďme blíže podívat. Holokrkost tohoto bojovného plemene se rozšiřuje na celou hlavu, takže na ní není ani žádná čepička, na dolní část hrudi, břicho a asi do poloviny výšky holení, takže opeřená jsou pouze křídla, záda, ocas, horní část hrudi a dolní část holení. Na ostatních místech je vidět jasně červená kůže, která je na krku zvrásněná. Někteří jedinci se líhnou opeření a opeření zůstanou i v dospělosti, někteří se líhnou opeření a do jednoho roku věku se přizpůsobí horkému klimatu a peří ztrácejí a poslední skupinou jsou zvířata, která se holokrká již líhnou. Jak už jsem zmínil, největší cenu mají holokrká zvířata, takže chovatelé ta opeřená často stříhají nebo jim intenzivně myjí krk, čímž ztvrdne jeho kůže a peří již nedorůstá.

Bojovnice ga noi se navíc chovají v dvou dalších varintách - ma lai a ma chi. Ma chi je varianta s běžným opeřením, kdy kohouti mají sedlový závěs a úzké srpy a ma lai je varianta se slepičím opeřením, jejíž kohouti postrádají sedlový závěs a mají rozevřenější ocas bez srpových per.

Bojovnice ga noi jsou snad nejzajímavějším a nejextravagantnějším plemenem kura na světě. Z Asie se dostaly roku 1990 i do Spojených států, kde se také chovají, i když nejsou zařazeny ve vzorníku. O tom, že by se chovaly i v Evropě nevím, ale do některých evropských zemí byly dovezeny bojovnice madagaskarské, které jsou, jak už víme, pokrevními bratry bojovnic ga noi.

Názvy ve světě