Scink šalamounský

Corucia zebrata

Scink šalamounský

Corucia zebrata

Scink šalamounský, jak již napovídá jeho druhový název, je ve volné přírodě rozšířen na Šalomounových ostrovech.

V dospělosti dorůstá délky těla až 76 centimetrů. Největší druh ze skupiny scinků, dožívá se v optimálních podmínkách až 20 let. V základním zbarvení se vyskytují všechny odstíny zelené až po téměř černou - ve zbarvení druhu panuje velká individuální variabilita. Hřbet, břicho a ocas zdobí žluté, zelené a černé pruhy a jejich barevné odstíny. Samičky jsou větší a robustnější. Scink šalamounský má robustní končetiny, opatřené silnými drápy. Ocas je chápavý, přizpůsobený k lezení po stromech.

Pro jeden pár tohoto druhu scinka je třeba terárium o minimálních rozměrech 160 x 120 x 190 centimetrů.

Alternativou je terárium o rozměrech 190 x 120 x 160 centimetrů. Na dno použijeme piniovou nebo kokosovou zeminu nebo směs obou zemin. Při ozelenění terária využijeme pouze takové druhy rostlin, které mohou chovaní ještěři bez obav i konzumovat (např. Monstera). K úkrytu a k odpočinku vložíme do terária několik stromových dutin. Větve k lezení by měly být asi o 50 procent silnější než samotné tělo scinků.

Scink šalamounský má být krmen pokojovou rostlinou Scindapsus aureus, salátem, ovocem, zeleninou a občas i sarančaty.

Názvy ve světě