Československý vlčák

Původ Československého vlčáka začal v roce 1955, začalo se s křížením německého ovčáka s karpatským vlkem. Cílem této řízené selekce bylo vyšlechtit psa, který se dá dobře vychovat, aniž by ztratil ostré smysly vlka, pro potřeby armády. Plemeno Československý vlčák bylo oficiálně uznáno v roce 1982.

Československý vlčák je služební pes a pouze omezeně se používá jako doprovodný pes.

Československý vlčák je temperamentní, velmi aktivní a vytrvalý pes. Vykazuje rychlé reakční schopnosti, je nebojácný a k cizím osobám velmi nedůvěřivý. Vyznačuje se komplexním sociálním chováním, je velmi teritoriální a vázaný na svou smečku. K cizím příslušníkům druhu ve vlastním revíru je velmi nesnášenlivý.

Vhodný pouze pro znalce etologie psů, neboť v každém vztahu se u něj projeví původní prvky chování. Poněvadž tradiční metody výchovy selhávají, musí být důsledná výchova uskutečňována pouze cestou intaktního vztahu k vychovávanému psu. Československý vlčák vyžaduje smysluplné a rozmanité zaměstnání a různorodý pohyb. Jde o velmi náročného spolubydlícího, který vzhledem k svému svéráznému chování vyžaduje mnoho času a pochopení. V péči o srst je toto plemeno nenáročné, silně líná.