Řasník včelí

Řasník včelí

Stylops mellitae

Znaky: Délka těla 0,1-0,7 cm. Samec má přední pár křídel zcela zakrnělý, zadní je plně vyvinutý a v klidu vějířovitě složený. Samice je bezkřídlá zůstává v kutikule larvy posledního instaru i kukly a neopouští svého hostitele. Na celém světě je známo asi 400 druhů řádu řasnokřídlých (Strepsiptera), ve střední Evropě žije kolem 60 druhů (u nás jen asi 15-20). Řád se člení na dva podřády, Mengenillidia, primitivnější a žijící na rybenkách v jižní Evropě, a Stylopidia, parazitující u nás na svítilkách z čeledi ostruhovníkovitých (Delphacidae), dále na kutilkách, včelách a vosách. Strepsiptera patří mezi řády hmyzu s proměnou dokonalou (holometabola), takže v jejich vývinu jsou přítomna všechna čtyři stadia (vajíčko, larva, kukla, imago), ale vlivem parazitického způsobu života došlo k určité modifikaci s výskytem několika odlišných typů larev (polymetabolie) a současně došlo také k redukci důležitých orgánů těla. Řasnokřídlí jsou blízce příbuzní broukům. Určování je velmi obtížné. Parazitaci řasníky označujeme jako stylopizaci.

Stanoviště: Křovinatá místa, louky, zahrady.

Rozšíření: Řád je rozšířen po celé Evropě.

Výskyt: Některé druhy jsou poměrně hojné, protože je však přítomnost řasníků na zadečku včel a vos sotva patrná, většinou unikají pozornosti člověka.

Biologie: Samec je aktivní ve večerních hodinách. Tehdy vyhledává samičky, páří se na těle hostitele a po kopulaci hyne. Samice přivádí na svět 1000 i více velmi pohyblivých larev (viviparie), které vznikají polyembryonicky z menšího počtu vajíček. Z původního hostitele odskakují na nějaký květ a zde čekají na jinou včelu nebo vosu, která je přenese na svém těle do hnízda a tam invazní larva (triungulinid) vniká do larvy nového hostitele. Zde se mění ve struskovitou parazitickou larvu, v těle hostitele migruje, několikrát se svléká, rychle roste a kukli se uvnitř poslední larvální kutikuly - v pupariu.

Mohlo by vás také zajímat

Květolib včelí