Střeček ovčí

Střeček ovčí

Oestrus ovis

Znaky: Délka těla 1-1,2 cm. Hospodářsky nejvýznamnější druh ze čtyř našich zástupců čeledi střečkovitých (Destridae) parazitujících v nosních dutinách a hltanu kopytníků (ovcí, srnčí a jelení zvěře).

Stanoviště: Pastviny, ovčíny.

Rozšíření: Kosmopolitní.

Výskyt: Lokálně hojný, mnohdy velice obtížný cizopasník, zvláště v jižních a východních oblastech Evropy, u nás v minulosti zjištěn v jižních Čechách.

Biologie: Samec se po vylíhnutí shromažďují na zdech a ohradách ovčínů, kde po vylíhnutí dochází k páření. Samice po kopulaci setrvávají 2-3 týdny v klidu a v jejich těle se zatím vyvíjejí vajíčka. Poté kladou už živé larvy do nozder ovcí. Ty se zavrtávají hlouběji a pronikají až do čelních dutin, kde se živí měkkými tkáněmi a hlenem. Ovce následkem dráždění často odfrkávají a silně hubnou. Nakonec jsou plně dorostlé a kuklící se larvy vyfrkávány z nozder hostitele ven, padají na zem a zde dokončí proměnu v kuklu, která přezimuje. Plně dorostlé larvy jsou statné a dosahují délky až 3 cm. Na jaře se líhnou imaga. Silné napadení ovcí může vést i k jejich uhynutí.

Střečkovití (lidově střečci) jsou čeledí dvoukřídlého hmyzu, jehož larvy žijí parazitickým způsobem života. Jde o velké mouchy podobné včele. Jejich larvy prodělávají vývoj v podkoží, nosních dutinách a hltanu přežvýkavců, případně koní, hlodavců a zajícovců nebo v trávicím ústrojí lichokopytníků. Zatímco larvy střečků vyvolávají onemocnění zvířat (střečkovitost), dospělé mouchy jsou neškodné, mají zakrnělé ústní ústrojí, které jim dovoluje jen sání rostlinných šťáv; brzy hynou.

Mohlo by vás také zajímat

Latam vlaštovčí,  Bourovčík toulavý,  Bourovčík borový,  Lovčík hajní,  Lovčice oválná