Kloš koňský

Kloš koňský

Hippobosca equina

Znaky: Délka těla 0,8 cm. Široké a ploché tělo i silné nohy s nápadnými drápky jsou typickými znaky čeledi klošovitých (Hippoboscidae), která je ve střední Evropě zastoupena asi 25 druhy. Můžeme je nalézt i v srsti jiných savců například ovcí - kloš ovčí (Melophagus ovinus), nebo u jelenů, srnců a muflonů - kloš jelení (Lipoptena cervi), který někdy při silnějším výskytu koncem léta a na podzim nalétá v lese i na člověka.

Stanoviště: Kloš obývá pastviny a lesní okraje.

Rozšíření: Kloš koňský má kosmopolitní výskyt.

Výskyt: Převážně hojný, mnohdy pro zvířata velmi nepříjemný ektoparazit.

Biologie: Imaga se páří na kůži koní a jiných kopytníků. Samice vyživuje larvy (nanejvýš pět) ve vlastním těle a ty se ihned po opuštění jejího těla kuklí. Proto tato skupina dvoukřídlých společně s příbuznou čeledí muchulovitých (Nycteribiidae), parazitujícími výhradně u netopýrů, dostala označení kuklorodky (Pupipara).

Potrava: Imaga sají krev koní, případně i jiných licho- nebo sudokopytníků. Další druhy klošovitých, ptakotrudky, cizopasí v peří ptáků (rorýsů, vlaštovek, ale také pěvců aj.).

Hippoboscidae – čeleď dvoukřídlého hmyzu. Jsou to ektoparaziti ptáků a savců. Sají krev. Je známo asi 200 druhů. V České republice je zjištěno 19 druhů. Na podzim naletuje na člověka v lese kloš jelení, Lipoptena cervi. Na ovcích cizopasí bezkřídlý kloš ovčí, Melophagus ovinus.

Mohlo by vás také zajímat

Modrý gaskoňský baset,  Velký modrý gaskoňský honič,  Tangara leskloskvrná