Puchýřník lékařský

Puchýřník lékařský

Lytta vesicatoria

Znaky: Délka těla dva centimetry. Leskle modrozelení brouci, jejich biologie je podobná jako u majek, neboť také patří do čeledi Meloidae.

Stanoviště: Teplé listnaté lesy a lesní okraje. Na začátku léta sedí brouci i jejich malé larvy ve květech ptačího zobu, šeříku a jasanu.

Rozšíření: Ve střední Evropě nepravidelně. Hlavní oblastí výskytu je Středozemí.

Výskyt: Vyskytuje se nepravidelně, avšak čas od času i ve střední Evropě masově.

Biologie: Malé larvy (triungulini) čekají ve květech na divoké včely, kterých se pevně přichytí a nechají se zanést do jejich hnízda. Živí se medem, po druhém svlékání hnízdo opouští a mění se v nepohyblivou pseudonymfu. Pak až do proměny v dospělého brouka nepřijíma jí žádnou potravu.

Poznámka: Puchýřník lékařský, zvaný též španělská muška, je prudce jedovatý. Na prášek rozemletá těla puchýřníků se ve starověku a středověku užívala jako afrodiziakum. Obsahují je dovatý alkaloid kantharidin, 0,03 g stačí k usmrcení člověka.

Ohrožení a ochrana: Jelikož obývá puchýřník lékařský xerotermní biotopy, jeho ohrožení především spočívá v omezenosti rozšíření biotopů, které obývá.  V červeném seznamu označen jako ohrožený, zákonem chráněn není.

Mohlo by vás také zajímat

Scink lékařský,  Puchýřník lékařský