Hlaváč černolící

Hlaváč černolící

Padogobius nigicans

Znaky: Podlouhlé štíhlé tělo (výška těla obsažena v celkové délce těla 6krát). Dlouhá a vysoká hlava (délka hlavy v celkové délce těla obsažena 4krát). Ústa úzká, jejich koutky dosahují pod přední okraj oka. Rypec tupý, rty silné. Spodní čelist přečnívá, oči směřují šikmo vzhůru. Dlouhý, vysoký ocasní násadec. V postranní čáře 40-45 šupin. Šíje a přední část hřbetu (až k násadci 1. hřbetní ploutve) jsou bez šupin. Dvě oddělené hřbetní ploutve, obě jsou nižší než maximální výška těla. V 1. z nich je 6 tvrdých ostnitých paprsků, v druhé 1 paprsek ostnitý a 12-13 paprsků měkkých. V řitní ploutvi je 1 paprsek ostnitý a 6-8 paprsků měkkých. Břišní ploutve jsou přirostlé k přísavce, krátké a konči daleko před řitním otvorem.

Zbarvení: Šedé, žlutavé až červenohnědé s tmavými skvrnami podél středu těla, na hlavě tmavé mramorování. Na hřbetní ploutvi a na ocasní ploutvi řady tmavých skvrnek. V době tření jsou samci zbarveni tmavě, na zadním okraj 1. hřbetní ploutve mají tmavou skvrnu.

Délka: 5-7 cm.

Rozšíření: Čiré, stojaté a pomalu tekoucí vody Toskánska (povodí řek Arno, Serchio, Sieve), ve střední Itálii v Umbrii a Lazio.

Způsob života: Druh zdržující se u dna a mělkých pobřežních zónách s písečným a štěrkovým dnem. Tření probíhá podle místních klimatických podmínek od dubna do července. Jikry nakladené do mělkého hnízda mezi kameny samec ošetřuje a hlídá až do doby než potěr dostatečně vyspěje.

Potrava: Drobní živočichové obývající dno.

Mohlo by vás také zajímat

Momot černolící,  Pišťucha černolící,  Chápan černolící,  Hlaváč pestrý,  Hlaváč velký,  Hlaváč Friesův,  Hlaváč malý,  Hlaváč skvrnitý,  Hlaváč žlutavý,  Hlaváč průsvitný