Koljuška devítiostná

Koljuška devítiostná

Pungitius pungitius

Znaky: Dlouhé úzké, zboku zploštělé tělo s drobnými ústy koncového postavení. Na hřbetě 7-12 (nejčastěji 9-10) vztyčitelných volných ostnů. Zadní okraj ocasní ploutve zaoblený. Hlava a tělo lysé bez šupin, pouze na ocasním násadci po obou stranách plně vyvinuté postranní čáry se nachází asi 10 slabě kýlnatých kostěných štítků.

Zbarvení: Hřbet tmavý, hnědý až zelenošedý, boky světlejší se slabým kovovým leskem. Břicho bělavě až žlutozelené. Na hřbetě a na bocích tmavé příčné pruhy. V době tření mají samci černé hrdlo a hrud, břišní ploutve oranžové se světle modrým ostnem. Starší samečkové jsou často celí černí s tmavou hřbetní a řitní ploutví.

Délka: 5-7 cm, maximálně 9 cm.

Rozšíření: Zarostlé mělké tůňky a slepá ramena stojatých a pomalu tekoucích vod, příležitostně i brakické vody. Tento druh má cirkumpolární rozšíření ve vodách mírného pásu severní polokoule. V Evropě se vyskytuje od Irska a Anglie, severně od Pyrenej Alp a Balkánu, od západní Francie přes Severní a Baltské moře až po Bílé moře.

Způsob života: Stálý druh zdržující se v blizkosti dna. V případě nebezpečí se ukrývá ve spleti rostlin nebo se zahrabává do bahna. Tření probíhá od dubna do srpna. Samec staví u dna hnízdo, které zavěšuje na stonky rostlin. Plůdek se líhne za 10-20 dní. Mladí jedinci se sdružují do hejn.

Potrava: Drobní korýši (blešivci), rybí potěr.

Mohlo by vás také zajímat

Koljuška tříostná,  Koljuška jižní