Cejn perleťový

Cejn perleťový

Abramis sapa

Znaky: Vysoké, ze stran silně zploštělé tělo, malá hlava s tupým rypcem a velkýma očima, ústa spodního postavení. Hřbetní a břišní linie jsou stejnoměrně vyklenuté. V postranní čáře 47-52 šupin. V hřbetní ploutvi je 11 paprsků, v řitní ploutvi 41-48 paprsků. Spodní lalok ocasní ploutve je prodloužený. Požerákové zuby 1řadé, v postavení 5-5.

Zbarvení: Hřbet tmavě šedý, boky světlé, bělošedé s nápadným perleťovým leskem. Ploutve světle šedé, hřbetní ploutev a řitní ploutev s tmavým lemovánín.

Délka: 20-30 cm, maximálně 35 cm.

Rozšíření: Velké toky a jezera od Dunaje po Ural a Kaspické moře (Volha, Terek aj.). V severozápadním Rusku se vyskytuje v jezerech Ilmen a Volchov, chybí však v Ladožském jezeře a v řece Něvě. V oblasti jihoruských moří žijí tažné populace cejna perleťového, které obývají brakické vody a ke tření a přezimování se stěhují do dolních úseků přítoků (např. Dněstru, Dněpru, Donu a Volhy).

Způsob života: Pospolitě žijící druh, zdržující se v blízkosti dna. Tře se od dubna do května, samci mají třecí vyrážku. Na trdliště táhnou proti proudu, kde vyhledávají husté porosty vodní vegetace u břehů. Plodnost druhu je proměnlivá v různých populacích. Zatímco jikerňačky dunajské populace mívají až 100 000 jiker, v oblasti Aralského jezera je to 11-42 000 jiker a v Dněstru pouze kolem 8 000 jiker. Pohlavně dospívá cejn perleťový ve věku 3-4 roků.

Potrava: Drobní živočichové obývající dno, larvy hmyzu, drobní měkkýši, plankton, příležitostně i části rostlin.

Mohlo by vás také zajímat

Cejnek malý,  Cejn velký,  Jelec ručejník,  Cejn siný