Parma středomořská

Parma středomořská

Barbus meridionalis

Znaky: Stlačené tělo s téměř rovnou břišní linií a vyklenutým hřbetem. Chobotovitě protažený rypec, spodní ústa s tlustými, masitý mi rty. Na okraji horního rtu 2 páry vousků. V postranní čáře 48-55 velkých šupin. Hřbetní ploutev s 11 paprsky, nejdelší z nich je pružný a ohebný a na okraji není pilovitý. Řitní ploutev s 8 paprsky, které přiloženy dosahují až k násadci ocasní ploutve. Požerákové zuby 3řadé, v postavení 5.3.2-2.3.5.

Zbarvení: Hřbet hnědošedý až černohnědý, boky světle žluté, břicho bílé, v době tření mívá růžový nádech. Na hřbetě a na bocích jsou velké nepravidelné černohnědé skvrny. Na hřbetní a ocasní ploutvi jsou tmavé skvrny spojující se do pásů.

Délka: 20-30 cm, maximálně 40 cm.

Rozšíření: Čisté, prokysličené vody parmové ho pásma od severu Iberského poloostrova přes jižní Francii (povodí Rhony) až po sever ní a střední Itálii. Blízce příbuzný druh Barbus peloponnesius se vyskytuje v povodí středního toku Dunaje, na horním toku Odry, ve Visle, v povodí řeky Passar a také v Dněpru. Poddruh Barbus peloponnesius rebeli je znám z Albánie a západního Řecka.

Způsob života: Druh žijící v hejnech poblíže dna v rychle tekoucích vodách s pevným dnem. Tření probíhá od května do června. Trdliště bývají nejčastěji na naplavených mělčinách.

Potrava: Drobní živočichové obývající dno (červi, larvy hmyzu, měkkýši), ryb plůdek a potěr, v mládí také vodní rostliny.

Mohlo by vás také zajímat

Parma obecná,  Klokan parma,  Parma jižní,  Parma bulatmaj,  Parma krátkohlavá,  Parma iberská