Ostroretka iberská

Ostroretka iberská

Chondrostoma polylepis

Znaky: Štíhlé, ze stran jen mírně zploštělé tělo s nosovitým tupým rypcem, který je poněkud kratší než u ostroretky stěhovavé. Spodní, napříč umístěná ústa s rohovitým drsným spodním rtem. V postranní čáře 65-74 drobných šupin. V hřbetní ploutvi 11 paprsků, v řitní ploutvi 12 paprsků. Požerákové zuby jednořadé, v postavení 5(6)-5.

Zbarvení: Hřbet tmavý, černomodrý až hnědavý se zeleným kovovým leskem. Boky světlejší, stříbřité s podélným tmavým pásem, který je zvlášť zřetelný v zadní polovině těla. Břicho bílé se zlatým leskem. Všechny ploutve žlutavé až červené s tmavým lemem. V době tření dostává žaberní víčko zlatavě lesklou barvu.

Délka: 20-30 cm, maximálně 42 cm (největší druh ostroretky na Pyrenejském poloostrově).

Rozšíření: Proudící vody centrální a západní části Pyrenejského poloostrova až k vodám Atlantského oceánu (povodí řek Mino, Duero, Mondego a Tajo). Nejjižnějším poddruhem je Ch. p. willkommi obývající řeky Gua diana, Genil a Guadalquivir na jihu Španělska.

Způsob života: Pospolitě žijící druh (španělsky nazývaný „Boga de rio"). Obývá prudce tekoucí říčky s pevným, kamenitým, štěrkovitým nebo písečným dnem. Vždy se zdržuje blízko dna. Tření probíhá od dubna do května. Lepkavé jikry klade samice na mělčiny promývané silným proudem.

Potrava: Drobni živočichové dna (červi, malí korýši, larvy hmyzu, měkkýši), řasy a rybí potěr.

Mohlo by vás také zajímat

Ostroretka stěhovavá,  Zmije iberská,  Ropuška iberská,  Ještěrka iberská,  Užovka iberská,  Ostroretka ostronosá,  Ostroretka oblohlavá,  Ostroretka dalmatská,  Ostroretka střevlovitá,  Parma iberská