Střevle bahenní

Střevle bahenní

Phoxinus percnurus

Znaky: Zavalité, vysoké tělo, malá koncová ústa. V postranní čáře 70-80 drobných šupin. Postranní čára je v zadní polovině těla několikrát přerušena. Hřbetní ploutev s 10 paprsky, řitní ploutev s 9-10 paprsky. Požerákové zuby 2řadé, v postavení 2.5-5(4).2.

Zbarvení: Hřbet tmavě šedý až hnědý se zelenavým kovovým leskem, boky světlé se stříbřitým leskem a malými, nepravidelně uspořádanými tmavě hnědými skvrnami. Břicho bílé, v době tření dostává červený nádech.

Délka: 5-9 cm, výjimečně 12 cm. Samičky jsou o něco větší než samci.

Rozšíření: Mělké tůňky a louže s bohatými porosty vodních rostlin klidných vod a jezer východní části střední Evropy přes severní Rusko až po Sibiř. Bylo popsáno 5 poddruhů, z toho 3 z Evropy: Ph. p. dybowskii (povodí Visly u Varšavy), Ph. p. gdaniensis (malá jezera v okolí Gdaňska) a Ph. p. stagnalis (jezera v povodí středního toku Volhy).

Způsob života: Malý, vitální a velmi odolný druh žijící v hejnech. Dokáže přežívat v malých tůňkách s nedostatkem kyslíku. Tře se od června do července. Lepkavé jikry klade samice do spleti vodních rostlin. Potěr se líhne za 5-8 dnů. Po vykulení zůstává potěr nějakou dobu v klidu. V té době se přidržuje listů a stonků rostlin pomocí lepkavého políčka umístěného na hlavě. Pohlavně dospívají střevle bahenní v 2.-3.roce života.

Potrava: Červi, drobní korýši, larvy hmyzu, drobní měkkýši a hmyz dopadající na hladinu.

Mohlo by vás také zajímat

Želva bahenní,  Vodouš bahenní,  Rybák bahenní,  Střevle potoční,  Jelenec bahenní,  Střevle Čekanovského poznaňská