Jelec kavkazský

Jelec kavkazský

Squalius aradensis

Znaky: Dlouhé, ze stran silně zploštělé tělo s dlouhým silným rypcem a širokými ústy. V postranní čáře 40-43 šupin. Hřbetní ploutev s 11, řitní ploutev s 12 paprsky, okraj řitní ploutve je lehce zaoblený směrem ven. Požerákové zuby  dvouřadé, v postavení 2.5-5.2.

Zbarvení: Hřbetní strana těla tmavá, hnědavá až olivová, boky světlejší, žlutavé se stříbrným leskem, břicho bílé. Hřbetní ploutev a ocasní ploutev žlutošedé, prsní ploutve načervenalé, břišní ploutve a ploutev řitní světle červené.

Délka: 12-15 cm, maximálně 18 cm.

Rozšíření: Horské řeky Afips a Psekups v úmoří Azovského moře a přítoky v dolní části toku Kubáně v západním předpolí Kavkazu a jižního Ruska.

Způsob života: Malý druh jelce žijící pospolitě v hejnech v silném proudu. Také tření se v květnu odbývá v prudce tekoucí vodě na štěrkových náplavech. Samci mají v té době na těle drobné krupičky třecí vyrážky. Lepkavé jikry ulpívají na písku a oblázcích štěrku. Samci pohlavně dospívají po 2. roce, samice po 3. roce života.

Potrava: Drobní živočichové, zejména larvy vodního hmyzu a hmyz létající těsně nad vodní hladinou.

Všeobecně: Biologie této kaprovité ryby omezené svým rozšířením na nevelké území není příliš známa už vzhledem k tomu, že nemá pro rybářský průmysl prakticky žádný význam. To ostatně platí pro stejně malé příbuzné druhy.

Mohlo by vás také zajímat

Kavkazský pastevecký pes,  Jelec proudník,  Jelec tloušť,  Jelec jesen,  Jelec jaderský,  Jelec černomořský,  Jelec ilyrský,  Jelec makal,  Jelec chorvatský,  Jelec ručejník