Plotice jihoevropská

Plotice jihoevropská

Rutilus rubilio

Znaky: Vysoké, jen málo zploštělé tělo podobné stavby jako plotice obecná, s vysokou, úzkou hřbetní a řitní ploutví. Úzká, téměř vodorovná ústa. V postranní čáře, která se táhne na boční straně a v poslední třetině délky těla je zanořena, je 38-45 velkých kulatých šupin. Prsní ploutve se 17-18, hřbetní ploutev s 12-14 a řitní ploutev s 11-14 paprsky. Požerákové zuby jednořadé, silné, v uspořádání 5-5.

Zbarvení: Hřbet tmavě zelený až leskle hnědý, boky světlé, stříbřité s úzkým šedým pruhem podél postranní čáry. Břicho bílé až žlutavé. Hřbetní a ocasní ploutve tmavé, prsní, břišní a řitní načervenalé. Oko je žlutavé až cihlově červené.

Délka: 15-20 cm, maximálně 25 cm.

Rozšíření: Jezera a tekoucí vody Itálie (od řek Po, Eč a Tagliamento až po Kalábrii), Dalmácie a západní Řecko (až k Aspropotamos). V řece Prespa vytváří poddruh R. r. prespensis, v Ochridském jezeře poddruh R. r. ohridanus. Na Pyrenejském poloostrově žije blízce příbuzný druh Rutilus arcasii (španělsky nazývaná „escalo") a na Peloponésu Rutilus spartiaticus (řecky menida).

Způsob života: Podobný plotici obecné, kterou ve vodách Itálie, Dalmácie a západního Řecka ekologicky zastupuje. Doba tření od dubna do května. Jikry kladou samice na pobřežních mělčinách do porostů vodní vegetace, kde se larvy drží až do vylíhnutí.

Potrava: Červi, drobní korýši, larvy vodního hmyzu, hmyz na vodní hladině a části rostlin.

Mohlo by vás také zajímat

Plotice obecná,  Plotice lesklá dunajská,  Plotice portugalská,  Plotice perleťová tažná