Síh peleď

Síh peleď

Coregonus peled

Znaky: Zploštělé, poměrně vysoké tělo, stavbou těla podobné sledům, velmi malá hlava se špičatým rypcem. Šupiny větší než u lososovitých ryb. Postranní čára je plně vyvinuta. Mezi hřbetní a hluboce vykrojenou ocasní ploutví tuková ploutvička. Zadní okraj úst dosahuje k úrovni předního okraje oka, ústa koncová. Na prvním žaberním oblouku 44-68 (nejčastěji kolem 50) žaberních tyčinek.

Zbarvení: Hřbet modravě zelený až tmavě zelený, boky a břicho mají stříbrnou barvu.

Délka: Zakrslé formy v málo úživných jezerech dorůstají 15-20 cm, v sibiřských vodách ponejvíce 60-70 cm, maximálně 75 cm (8 kg).

Rozšíření: Dolní úseky velkých řek a jezera od Sibiře až po oblasti okolo Baltského moře (Finsko, Švédsko, Dánsko, severní Německo).

Způsob života: Příslušníci tohoto druhu patří mezi síhy k největším. V ústí sibiřských řek žije peleď zde nazývaný „muksun" o průměrné hmotnosti 13,8 kg. Nástup do tření zde probíhá od června až do srpna. Peledi vyhledávají písečné a štěrkové náplavy v dolních úsecích řek. Doba tření se v jednotlivých povodích liší od září do listopadu, když teplota vody klesne pod 3 °C. Jedna samice může naklást až 105 000 jiker. Po skončeném tření táhnou dospělí jedinci zpátky proti proudu řek a do jezer. Plůdek se vykuluje za 120-150 dní. Potěr zůstává na trdlištích asi 1 rok a potom se stěhuje do domovských vod svých rodičů.

Potrava: Drobní bezobratlí živočichové (červi, larvy hmyzu, larvy korýšů vznášející se mezi planktonem), v dospělosti také ryby.

Mohlo by vás také zajímat

Síh severní,  Síh malý,  Síh hlubinný,  Síh nosatý,  Síh špičatorypý