Síh malý

Síh malý

Coregonus albula

Znaky: Štíhlé, sleďovité tělo s relativně malou kuželovitou hlavou a špičatým rypcem. Šupiny jsou větší než u lososů a pstruhů, postranní čára je plně vyvinuta. Mezi hřbetní a hluboce vykrojenou ocasní ploutví je tuková ploutvička. Velké oči (přinejmenším tak velké jako rypec). Okraj úzkých úst dosahuje nejvýše pod přední okraj oka. Ústa svrchní, šikmo položená, spodní čelist poněkud odstává. Na prvním žaberním oblouku 36-52 dlouhých žaberních tyčinek nahloučených těsně vedle.

Zbarvení: Hřbet tmavý s modravým nebo zelenavým nádechem, boky a břicho stříbřité. Ploutve jsou lemovány tmavým páskem.

Délka: 15-30 cm, největší jedinci z Ladožského jezera dorůstají i 45 cm.

Rozšíření: Anglie, Skotsko, jihozápadní Norsko, dolní úseky přítoků Baltského moře, severozápadní Rusko (horní tok Volhy). Díky intenzívnímu vysazování žije dnes také v řekách a jezerech západní Evropy - v Bavorsku, Francii a také jižním Rusku. Příbuzný druh C. baunti obývá některá jezera ve Švédsku a vyskytuje se od severního Ruska až po Sibiř.

Způsob života: V jezerech žije síh malý v početných hejnech ve volných vodách. Populace obývající Baltské moře jsou stěhovavé a od září do prosince se táhnou třít proti proudu řek. Počet jiker závisí na velikosti samice a pohybuje se od 1700 do 4800. Oplozené jikry ulpívají na písku a kamenech při dně. Plůdek se líhne po 100-120 dnech. Potěr roste velmi rychle a na konci 2. roku života jsou tito síhové pohlavně dospělí.

Potrava: Planktonní korýši (buchanky, perloočky, žábronožky).

Mohlo by vás také zajímat

Alexandr malý,  Ara malý,  Lori malý,  Vaza malý,  Malý münsterlandský ohař,  Malý hrubosrstý vendéeský baset,  Elo malý,  Německý špic střední a malý,  Knírač malý,  Polák malý