Placka pomořanská

Placka pomořanská

Alosa alosa

Znaky: Protáhlé, ze strany zploštělé tělo s kulatými šupinami, bez postranní čáry, hlava holá bez šupin. Krátká hřbetní ploutev, tuková ploutvička chybí (typický znak všech sleďovitých). Horní čelist má uprostřed zřetelně vyvinutý zářez. Spodní čelist dosahuje za úroveň zadního okraje oka (typický znak všech druhů rodu Alosa a Caspialosa). Na radličné kosti nejsou žádné zuby (na rozdíl od druhů rodu Caspialosa). 90-130 velmi tenkých žaberních tyčinek. 70-80 šupin v postranní čáře.

Zbarvení: Hřbetní strana modravě zelená až hnědá, boky a břicho stříbřitě bílé s mosazným leskem. U hořejšího okraje skřelové kosti velká černá skvrna, za ní 1-2 další malé a málo zřetelné skvrny.

Délka: 35-40, nejvíce 70 cm.

Rozšíření: Pobřežní vody severního Atlantiku od jižního Norska po severní Afriku, západní Středomoří. V Řecku a v Černém moři vytváří placka pomořanská dva poddruhy.

Způsob života: Stěhovavý anadromní druh, to znamená, že v době tření táhne z moře do sladkých vod. Po několikaletém pobytu v pobřežních vodách (pohlavní dospělost přichází ve věku 3-4 let) se placky vydávají vysoko proti proudu. V Labi táhly až po Drážďany, v Rýně po Basilej a v Mohuči až po Erlangen. Tření probíhá od května do června. Samičky kladou jikry přímo na říční dno. Doba líhnutí potěru závisí na teplotě vody od 4 do 8 dní. Jakmile mladé placky dorostou 8-12 cm, stěhují se v době od srpna do října do moře.

Potrava: Živočišný plankton. Dnes je placka pomořanská téměř vyhubena.

Mohlo by vás také zajímat

Kachna pomořanská,  Husa pomořanská,  Chaluha pomořanská,  Placka skvrnitá,  Placka kurská,  Placka kerčská