Smuha bradavičnatá

Smuha bradavičnatá

Umbrina cirrosalus

Znaky: Protáhlé, ze stran zploštělé tělo se zaobleným rypcem. Široká, vodorovná ústa s mírně přečnívající horní čelistí. Krátké špičaté zuby. 1 silný masitý vous na špičce spodní čelisti. V postranní čáře je 50-60 slabých, velkých ktenoidních šupin (na hlavě poněkud menších), postranní čára se prohýbá, sleduje linii hřbetu a pokračuje i na ocasní ploutvi. Kořen ocasu je vysoký. Dvě hřbetní ploutve jsou odděleny vykrojením, 1. má 10 tvrdých paprsků, 2. je nízká a má 1 tvrdý a 21-25 měkkých ploutevních paprsků. V krátké řitní ploutvi jsou 2 paprsky tvrdé a 7 měkkých. Zadní okraj ocasní ploutve je téměř rovný. Značně velké otolity. Silně vyvinutý plynový měchýř.

Zbarvení: Hřbet a boky jsou stříbřitě světlé se zlatavými, hnědofialově lemovanými šikmými pruhy. Břišní strana je stříbřitě lesklá. Zadní okraj skřelí je černý.

Délka: Nejvýše 1 m.

Rozšíření: Severovýchodní Atlantik od Senegalu (zřídka) a Maroka až po Biskajský záliv. Středozemní moře, Černé a Azovské moře. Suezským průplavem pronikla tato ryba až do Suezského zálivu Rudého moře. Převážně na písčitém a bahnitém dně i mezi skalami při pobřeží. Hlavně mladé ryby táhnou i do lagun s brakickou vodou a do ústí řek. U blízce příbuzného druhu Umbrina canarensis se naproti tomu dospělé ryby vyskytují v hlubinách 50-300 m (nejhojněji mezi 160-180 m), jen mladé ryby tohoto druhu žijí spíše při pobřeží. Tento druh žije v západní části Středozemního moře i ve východním Atlantiku od Biskajského zálivu po Angolu.

Způsob života: Málo známý. Samotářská ryba. Ve Středozemním moři se tře v červnu.

Potrava: Červi, korýši a měkkýši.

Mohlo by vás také zajímat

Smuha královská,  Smuha tmavá