Kanic hnědý

Kanic hnědý

Serranus hepatus

Znaky: Oválné tělo, vyšší hřbet než kanic písmenkový. Velké oči, jejichž průměr téměř dosahuje délky rypce. Žaberní víčka se 2 trny, zadní okraj přední skřelové kosti je ozubený. V postranní čáře je 50-60 šupin. Široká, vysunovatelná ústa. Dlouhá nerozdělená hřbetní ploutev s 10 trnitými tvrdými a 11-12 měkkými ploutevními paprsky. V řitní ploutvi jsou 3 tvrdé a 7 měkkých paprsků, v prsní ploutvi 1 tvrdý a 7 měkkých paprsků. Zadní konec ocasní ploutve je zaokrouhlený.

Zbarvení: Červenavě nebo žlutavě hnědé se 3-5 tmavými příčnými pruhy. Hrdlo a břišní strana jsou bělavé. Za posledním trnitým paprskem hřbetní ploutve je nápadná černá skvrna. Břišní ploutve jsou tmavé.

Délka: Nejvýše 13 cm.

Rozšíření: Severovýchodní Atlantik od Portugalska po Senegal a Kanárské ostrovy. Středozemní moře. V hloubce 5-100 m, nad písčitým, bahnitým nebo skalnatým dnem, s oblibou mezi vodním rostlinstvem. Příbuzný druh S. atricauda, jemuž vzhledem ke krásnému zbarvení a velikosti (nejvýše 35 cm) říkají španělští rybáři Serrano imperial, se vyskytuje od skalnatého pobřeží Biskajského zálivu (zřídka), po Maroko, Madeiru, Azory a Kanárské ostrovy. Ve Středozemním moři žije při pobřeží jižního Španělska a při alžírském pobřeží. Má velmi malé ktenoidní šupiny (120-126 v postranní čáře) a černě lemovanou ocasní ploutev.

Způsob života: Kanic hnědý je velmi plachá ryba, takže jej můžeme vidět jen zřídka, i když je místy hojný. Stejně jako jeho příbuzní je i on hermafrodit a může zároveň vy pouštět jikry i mlíčí. Tře se na jaře a začátkem léta.

Potrava: Korýši, měkkýši a drobné ryby.

Mohlo by vás také zajímat

Papoušek hnědý,  Emu hnědý,  Datel hnědý,  Páchník hnědý,  Krajník hnědý,  Luňák hnědý,  Sup hnědý,  Kulík hnědý,  Bramborníček hnědý,  Ibis hnědý