Jehla hranatá

Jehla hranatá

Syngnathus acus

Znaky: Velmi dlouhé, štíhlé, jehlovité tělo. Kožní kostra se 17-22 kostěnými kroužky mezi hlavou a hřbetní ploutví. Trubkovité protažený rypec tvoří přes 1/2 délky hlavy. Čelo je silně prohnuté. Hřbetní ploutev s 29-39 paprsky má základnu nad 7-9 kostěnými destičkami. Prsní ploutve a ploutev ocasní jsou vyvinuty. Před řitním otvorem je 17-22 kostěných kroužků.

Zbarvení: Světle či tmavě hnědé, případně i se zelenavým leskem. Břišní strana je světlejší. Tmavý vzorek, obvykle ve tvaru příčných pruhů.

Délka: Nejvýše 50 cm. Samičky jsou menší.

Příbuzná jehla S. rostellatus má před řitním otvorem 13-17 kostěných kroužků, krátký rypec, jehož délka nepřesahuje 1/2 délky hlavy. Je dlouhá nejvýše 17 cm.

Rozšíření: Severovýchodní Atlantik od Biskajského zálivu až po západní břehy Velké Británie. Kanál La Manche, jižní část Severního moře. Ve Středozemním moři žije poddruh S. a. rubescens s kratší hřbetní ploutví. Vyskytuje se hlavně v oblasti vodních rostlin nad hlubinou 15 m (zřídka více). Proniká i do brakických vod velkých říčních ústí a do lagun.

Způsob života: Velmi často číhá na kořist mezi rostlinstvem ve svislé poloze. Tře se na jaře a začátkem léta. Samička vypudí 200-400 asi 2,4 mm velkých jiker, které po dlouhé svatební hře předá po částech samečkovi pomocí pohlavní bradavky do břišní rýhy, tvořené dvěma kožními záhyby na břiše. Asi po 5 týdnech se rodí z podélně rozevřené rýhy plně vyvinuté, 3 cm dlouhé mladé rybky.

Potrava: Planktonní korýši, rybí potěr.

Příbuzní: S. typhle, dlouhá nejvýše 35 cm, s vysokým, ze stran silně zploštělým rypcem, delším než 1/2 délky hlavy. S. abaster, dlouhá nejvýše 17 cm, jejíž rypec má nápadnou podélnou hranu.

Mohlo by vás také zajímat

Jehlanka válcovitá,  Jehla velká,  Jehla zelenavá,  Jehla tmavobřichá