Treska tmavá

Treska tmavá

Pollachius virens

Znaky: Protáhlé proudnicovité tělo s dlouhou a mohutnou hlavou. Průměr oka je menší než délka rypce. Spodní čelist je u starších exemplářů o něco delší než horní. Vousek na bradě je velmi malý nebo chybí. Postranní čára je téměř rovná. Tři hřbetní ploutve těsně za sebou, 1. se 13-14, 2. s 20-22, 3.s 20-24 ploutevními paprsky. Dvě ploutve řitní, 1. s 25-28, 2. s 19-25 paprsky. První řitní ploutev začíná přímo pod základnou 2. hřbetní ploutve. Ocasní ploutev je široká a její konec je vykrojený.

Zbarvení: Hřbet je zelenohnědý až černohnědý. Boky mosazně žluté, břišní strana stříbřitě bílá. Postranní čára je světlá, výrazně se odlišuje od tmavého zbarvení těla.

Délka: Nejvýše 1,20 m (při věku 27 let).

Rozšíření: Severní Atlantik. Na západ od Hudsonova zálivu až po zátoku Chesapeake, na východě od Barentsova moře, Špicberk, Islandu a Britských ostrovů po Biskajský záliv. Severní oblasti Severního moře, Skagerrak, Kattegat.

Způsob života: Ryby žijící ve velkých hejnech, v mládí s oblibou mezi skalisky a řasami při pobřeží, dospělé ryby se od pobřeží vzdalují do hlubších oblastí, kde následují svou kořist (např. sledě) daleko při jejich tahu ke tření. Když koncem 5.-10. roku pohlavně dospívají, táhnou na svá trdliště. Vytírají se na jaře (Severní moře, v hloubce 100-200 m při teplotě 3-10 stupňů Celsia). Jikry i plůdek volně plavou ve vodě.

Potrava: Korýši, rybí plůdek, starší loví ryby, žijící v hejnech.

Příbuzný: P. pollachius, dlouhý nejvýše 1,20 m, dává přednost skalnatému či kamenitému dnu (až do hloubky 200 m).

Znaky: Tmavá, nad prsními ploutvemi vzhůru zakřivená postranní čára. Začátek 1. řitní ploutve pod středem 1. hřbetní ploutve.

Mohlo by vás také zajímat

Krajta tygrovitá tmavá,  Berneška tmavá,  Bělozubka tmavá,  Plískavice tmavá,  Včela medonosná tmavá,  Treska bezvousá,  Treska obecná,  Treska jednoskvrnná,  Smuha tmavá,  Vážka tmavá