Treska bezvousá

Treska bezvousá

Merlangius merlangus

Znaky: Protáhlé proudnicové tělo s dlouhou zašpičatělou hlavou. Průměr oka je menší než délka rypce. Horní čelist přesahuje dolní. Zuby jsou špičaté, vyčnívající. Vousek na bradě je velmi malý nebo chybí. Postranní čára je slabě zakřivená. Tři hřbetní ploutve leží těsně za sebou, v 1. je 12-15., ve 2. 18-25 a ve 3. 19-22 ploutevních paprsků. Dvě ploutve řitní, 1. je dlouhá a zaoblená s 30-35 paprsky, 2. s 21-23 paprsky. První řitní ploutev začíná pod středem 1. ploutve hřbetní. Břišní ploutve jsou na hrdle (jako u všech treskovitých). Ocasní ploutev je široká, téměř rovně zakončená.

Zbarvení: Hřbet je šedý až olivově zelený s mosazným leskem. Boky stříbřité se zlatavými skvrnami nebo pruhy. Břicho čistě bílé. Postranní čára má barvu bronzu, poněkud tmavší, než je základní zbarvení. V horní části nad základnou prsních ploutví je černá skvrna. Ploutve jsou šedé, jejich vnější polovina je černavá. Řitní ploutve mají bílý lem.

Délka: Zřídka přes 40 cm (Severní moře), nejvýše 70 cm (nejvyšší věk 13 let).

Rozšíření: Severovýchodní Atlantik od Islandu a severního Norska až po Biskajský záliv. Severní moře, západní část Baltu. Poddruh M. m. euxinus žije v Černém moři, ve východní částí Středozemního moře a v Jadranu. Nad písčitým nebo bahnitým dnem obvykle v hloubce 25-150 m, s oblibou i v blízkosti mol a skalnatých útesů, proniká i do brakické vody při ústí řek. Potěr a mladé ryby lze často nalézt pod zvony medúz.

Způsob života: Zdržuje se více ve volné vodě než jeho příbuzní (treska aj.) a často jej zastihneme při mořské hladině. Pohlavně dospívá ve 3.-4. roce. Tře se v lednu (Biskajský záliv) až červnu (Island) v hloubce 30-100 m při teplotě vody 5-10 stupňů Celsia. Jikry se volně vznášejí ve vodě.

Potrava: Korýši a ryby.

Mohlo by vás také zajímat

Treska tmavá,  Treska obecná,  Treska jednoskvrnná