Sardel obecná, ančovička

Sardel obecná, ančovička

Engraulis encrasicolus

Znaky: Velmi štíhlé ze stran zploštělé tělo. Břišní strana není pilovitá. Hluboce proláklá ústa (dosahují až k zadnímu okraji oka), dlouhá a špičatá horní čelist. Oči bez tukového víčka. Postranní čára chybí. Ve hřbetní ploutvi je 15-18 ploutevních paprsků. Začíná uprostřed vzdálenosti mezi rypcem a základnou ocasní ploutve. V řitní ploutvi je 20-26 ploutevních paprsků. Základna břišních ploutví před základnou ploutve hřbetní se 2 velkými šupinami.

Zbarvení: Hřbet je modrozelený, břišní strana stříbřitá. Modrošedý stříbřitě se lesknoucí pruh po délce boků.

Délka: Nejvýše 20 cm.

Rozšíření: Východní Atlantik od západoafrického pobřeží, Gibraltaru a Biskajského zálivu až po kanál La Manche, jižní část Severního moře (Severofríské ostrovy), západní pobřeží Skotska a (zřídka) až po Bergen v Norsku. Středozemní moře, Černé a Azovské moře. Známe 5 geografických ras.

Způsob života: Hejnové ryby volné vody, připlouvající v létě k pobřeží a vnikající příležitostně i do brakických vod. V Atlantiku táhnou velká hejna koncem jara při lovu potravy podél pobřeží k severu, na podzim naopak táhnou k jihu, aby pravděpodobně přezimovaly ve větších hloubkách. Pohlavně dospívají ve stáří 2 let, kdy měří 9-12 cm. Tření probíhá v různé době v závislosti na výskytu: v červnu až srpnu (jižní část Severního moře), v dubnu až září (Středozemní moře), květen až srpen (Azovské moře). Oválné volně se ve vodě vznášející jikry kladou sardele v menších dávkách po delší období. Počet jiker je nejvýše 20 000. Potěr dlouhý 3 mm, se kulí z jiker po 2-4 dnech.

Potrava: Živočišný plankton.