Chiméra podivná

Chiméra podivná

Chimaera monstrosa

Znaky: Dlouhé, ze stran mírně zploštělé tělo s poměrně velkou hlavou (1/7-1/8 délky těla). Velké oči (až 1/3 délky hlavy). Spirákula chybějí. Zakulacený rypec, spodní malá ústa. V horní čelisti 2 páry, ve spodní 1 pár zubních destiček. Čtyři žaberní štěrbiny překrývá žaberní víčko. Kůže je holá. Postranní čára je zřetelná, na hlavě s nápadnými jamkami, na bocích jako vlnitá linie. Dvě hřbetní ploutve, 1. krátká a vysoká, 2. dlouhá a nízká. Velké prsní ploutve, poslední paprsky jsou u samců přeměněny v třídílný žlábek, sloužící k oplodnění. Malá řitní ploutev je od ploutve ocasní zřetelně oddělena. Dlouhé jemné vlákno na konci ocasu připomíná krysí ocas (německý název: Seeratte). Kostra je chrupavčitá, bez těl obratlů.

Zbarvení: Hřbet a boky tmavě hnědé se světle hnědými skvrnami a mramorováním. Břišní strana stříbřitě šedá s fialovým leskem. Oči tyrkysové. Nepárové ploutve jsou lemovány černě.

Délka: Nejvýše 1,2 m (hmotnost 2,5 kg). Velmi vzácní samci jsou menší než samice.

Rozšíření: Severovýchodní Atlantik od jižního Islandu a severního Norska, severní část Severního moře. Skagerrak, Kattegat, západně od Britských ostrovů až po severozápadni Afriku (Maroko) a Azory. Západní část Středozemního moře, jižní část Jadranu. Od hloubek asi 100 m (během letních měsíců) až do 500 m (v Atlantiku až v hloubce 1682 m). Mladé chiméry žijí i při mořských pobřežích.

Způsob života: Ryba žijící při dně, jejíž biologie je dosud jen málo známá. Pohlavně dospělí samci mají na temeni pohyblivý kulovitý nástavec, sloužící při oplození k přidržování samice. Vejcorodá (oviparní). Samice klade vždy jen 2 vejce. Láhvovité hnědě žluté vaječné schránky (velké 17 x 3 cm) za hrabávají pomocí dlouhého niťovitě protaženého ocasu do dna. Vylíhlá mláďata (dlouhá kolem 11 cm) se už podobají dospělým.

Potrava: Živočichové dna.