Siba deskozubá

Siba deskozubá

Myliobatis aquila

Znaky: Silně zploštělý, kosočtverečný tělní disk (téměř 2x širší než delší) s velkými zašpičatělými křídly, jejichž zadní okraje jsou vyduté. Podkovovitá hlava s postranníma očima a spirákuly je širší než delší a výrazně oddělena od těla. Ploutve tvoří podél hlavy lem, který vypadá jako prodloužení rypce a jsou spojeny s ploutvemi prsními. Kůže je hladká, u starších rejnoků s malými trny po délce středu hřbetu. Široký ústní otvor: zuby jsou ploché, v několika řadách spojených do žvýkacích ploch, střední řada je větší a delší. Bičovitý dlouhý a štíhlý ocas (asi 2x tak dlouhý jako tělní disk) s 1 malou hřbetní ploutví (posazenou daleko za ploutvemi břišními), za ní 1-2 trny. Ocasní a řitní ploutev chybí.

Zbarvení: Hřbetní strana tmavohnědá, šedá nebo černavá se zelenavým nebo bronzovým leskem. Ocas tmavý. Břišní strana bělavá s červenohnědými hranami prsních ploutví.

Délka: Nejvýše 1,5 m.

Rozšíření: Východní Atlantik od kanálu La Manche až po Madeiru a Azory (severně od Biskajského zálivu však je řídký. Příležitostně až Skotsko a jižní Norsko). Podél břehů severozápadní Afriky po Senegal (snad po jižní Afriku). Středozemní moře (např. opravdu hojný v Jadranu). Příbřežní vody nad písčitým a bahnitým dnem až do hloubky 100 m.

Způsob života: Výtečný plavec, plovoucí elegantními pohyby křídel často těsně pod hladinou a občas vyskakující nad hladinu. Je živorodý (viviparní). Na jaře přitahují březí samice k pobřeží. Mláďata (3-7 v každém vrhu) se rodí od září do února.

Potrava: Drobní živočichové dna.

Příbuzný: Pteromylaeus bovinus, dlouhý nejvýše 2,60 m má silně protaženou hlavu s dlouhým a špičatým rypcem. Malá hřbetní ploutev je nad ploutvemi břišními.