Užovečka drobná

Eirenis modestus

Užovečka drobná

Eirenis modestus

Znaky: Velmi malá užovka s velkýma očima a hlavou jen mírně odlišenou od krku. Hřbetní strana a boky jsou většinou jednobarevně světle hnědé, šedohnědé nebo červeně pískově zbarvené, zřídka i tmavě skvrnité. Břišní strana je bílošedá až žlutavá. Značný kontrast je mezi zbarvením těla a černou kresbou na hlavě. Celková délka je 50-60 cm.

Rozšíření: Užovečka drobná se vyskytuje na Egejských ostrovech a od evropské části Turecka až po západní Asii.

Prostředí: Suché, někdy i dosti vlhké kamenité a křovinaté slunné nížiny a svahy až do nadmořské výšky 1800 m.

Způsob života: V tomto často velmi horkém prostředí žije přes den většinou pod volně ležícími kameny nebo v děrách v zemi a štěrbinách.

Potrava: Užovečka drobná loví hlavně hmyz, ale i drobné ještěrky a scinky.

Čeleď užovkovití (Colubridae) je velmi početná a úspěšná skupina hlavně malých či středně velkých hadů. Z celkového počtu 2 700 druhů hadů se jenom počet druhů užovkovitých hadů blíží číslu 2 000. Většinou se jedná o nejedovaté hady. Jedovatí jsou jen ti z podčeledi bojg a vodnářek.

Jedná se většinou o hady nejedovaté, anebo od nich lidem nehrozí žádné nebezpečí, mnohé druhy však mají v zadní části tlamy vyvinutou tzv. Duvernoyovu žlázu, která vypouští do ústní dutiny jed. Ten má zřejmě ochromující vliv na kořist při jejím polykání. Účinky tohoto jedu na lidský organismus jsou velice málo prozkoumány, proto je třeba předcházet pokousání při manipulaci s méně běžnými a netypickými druhy užovek – například zástupci rodů Amphiesma, Coluber, Coronella, Drymarchon, Nerodia, Ptyas, Thamnophis, Xenochrophis, nebo Zaocys.