Štíhlovka balkánská

Štíhlovka balkánská

Hierophis gemonensis

Znaky: Velmi štíhlá užovka s hlavou výrazně širší než krk, velkýma očima s kruhovitou zornicí, hladkými tělními šupinami a dlouhým ocasem.

Přední část těla je na žlutavém, hnědavém nebo olivově hnědém podkladu zdobena množstvím drobných podlouhlých černých skvrn a světle žlutých bodů. Bělavá až nažloutlá břišní strana bývá v přední třetině tmavě skvrnitá. Celková délka je 90-100 cm.

Rozšíření: Chorvatské jadranské pobřeží od Istrie po Černou Horu, Albánie a Řecko a mnoho přilehlých ostrovů, Kréta.

Prostředí: Žije zvláště ve velmi výslunných místech na křovinatých a kamenitých svazích, na kamenných zídkách porostlých trnitými křovisky a při okrajích cest, zarostlých bylinami a křovinami.

Způsob života: Tato štíhlovka je velmi čilý, za dne aktivní had. Když se k ní opatrně přibližujeme, vydrží však často dlouho na místě, kde se sluní, pak ale zmizí jako šíp. Když ji chytíme, ihned kouše a pokouší se žvýkavými pohyby čelistí posunout místo, kam se zakousla, hlouběji do tlamky. Obratně šplhá po větvích keřů a stromů, přičemž se však neovíjí kolem větví. Samička klade 4-10 vajíček s měkkou skořápkou do vlhkých míst. Mláďata se živí drobným hmyzem.

Potrava: Drobní savci, ptáci, ještěrky, mladí hadi se živí i velkým hmyzem.

Všeobecně: Štíhlovka balkánská pronásleduje kořist velmi rychle, bez váhání se do ní zakousne, tlačí kořist na různé předměty nebo k zemi, a tím ji zahubí. Menší nebo bezbrannou kořist polyká živou.

Mohlo by vás také zajímat

Ještěrka balkánská,  Štíhlovka podkovní,  Štíhlovka alžírská,  Štíhlovka útlá,  Štíhlovka kaspická,  Štíhlovka žlutozelená,  Štíhlovka Ravergierova