Štíhlovka žlutozelená

Štíhlovka žlutozelená

Hierophis viridiflavus

Znaky: Velká štíhlá užovka s hlavou mírně širší než krk, s velkýma očima s kruhovou zornicí, hladkými šupinami a dlouhým ocasem. Hlava a celé tělo jsou černé, v přední části však jemně žlutě nebo zelenožlutě skvrnité. Na těle hada tvoří tato kresba nezřetelné příčné proužky a v zadní části souběžně probíhající podélné pruhy. Temeno hlavy a zvláště pak její strany jsou černožlutě skvrnité. Žlutavé až šedé břicho je po stranách tmavě skvrnité. Poddruh C.v.carbonarius je téměř jednobarevně černý. Celková délka je 170-180 cm, někdy však i 200 cm.

Rozšíření: Severovýchodní Španělsko, Francie, jižní Švýcarsko, Istrie, Itálie, Sicílie, Malta, Pelagosa, Sardinie, Korsika, Elba a další ostrovy.

Prostředí: Suchá slunná makchie, zarostlé svahy a světlé lesy.

Způsob života: Tato užovka žije převážně na zemi, dovede však dobře šplhat. Úkryt opouští časně ráno a sluní se. Po období zimního klidu, které trvá od října do března, dochází v dubnu a květnu k páření. Předchází mu dlouhá předehra, při které se samec pevně zakusuje samici do týla. Samice klade do úkrytu 8-15 vajec. Potrava: Drobní savci, ptáci, ještěrky a ha di, řidčeji žáby, hmyz a plži.

Všeobecně: Malou kořist polykají hadi vcelku, větší obtáčejí tělem a udusí. Vzhledem k tomu, že štíhlovce žlutozelené zřejmě neublíží hadí jed, živí se i zmijemi.

Mohlo by vás také zajímat

Štíhlovka podkovní,  Štíhlovka alžírská,  Štíhlovka útlá,  Štíhlovka kaspická,  Štíhlovka balkánská,  Štíhlovka Ravergierova