Scink Bedriagův

Scink Bedriagův

Chalcides bedriagai

Znaky: Tento scink je velmi podobný scinku válcovitému, dorůstá však menších velikostí. Má malou a konickou hlavu se zaobleným čenichem, malýma očima a zřetelně patrnými sluchovými otvory. Ocas je dlouhý jako trup a končí špičkou, nohy a prsty jsou krátké. Zbarvení hřbetu je olivově hnědé, žlutohnědé, hnědé nebo šedé. Kresbu tvoří rozptýlené bělavé a tmavě orámované skvrnky, často je po obou stranách hřbetu široký světlý boční pruh. Břicho je světlé, beze skvrn. Celková délka je 158 mm.

Rozšíření: Pyrenejský poloostrov s výjimkou Kantabrie, baskických provincií a Pyrenejí.

Prostředí: Velmi rozličné typy krajiny. Žije ve slunných, suchých a spoře porostlých oblastech (např. při mořském pobřeží) i ve vlhkých, bujnou vegetací zarostlých biotopech. V horách je tento druh rozšířen do nadmořské výšky asi 1100 m.

Způsob života: Tento scink, žijící velmi skrytě, je čilý hlavně v ranních hodinách. Za dne se zdržuje v husté vegetaci, ve spadaném listí a v dutinách v zemi. Samička rodí, pravděpodobně několikrát v roce, 1-4 mláďata, jež po narození měří asi 55 mm.

Potrava: Menší druhy hmyzu a jeho larvy, berušky zední, pavouci a sekáči.

Všeobecně: Scinky Bedriagovy loví zvláště užovky hladké a girondské, ale i rackové. Biologie tohoto druhu je ještě velmi málo známá. V nejzazší oblasti východní Evropy se vyskytuje další, velmi robustní a často značně pestrý scink Schneiderův Eumeces schneiderii, dorůstající délky až 32 cm.

Mohlo by vás také zajímat

Scink modroocasý,  Scink uťatý,  Scink ohnivý,  Scink lékařský,  Scink alžírský,  Scink Schneiderův,  Scink šalamounský,  Scink Cunninghamův,  Scink válcovitý,  Scink hadovitý