Ještěrka sicilská

Ještěrka sicilská

Podarcis wagleriana

Znaky: Velmi štíhlá středně velká ještěrka s mírně zploštělou hlavou a špičatým čenichem, s malými zrnitými šupinami a dlouhým a štíhlým ocasem. Sameček má hřbet uprostřed zelený, někdy bez skvrn, jindy s drobným tmavým středním proužkem nebo s přídatnými černými skvrnami a body, jež mohou tvořit podélné řady. Zelenavý střed hřbetu je často ohraničen po obou stranách světlým pruhem, který se táhne už od šíje. Základní barva hřbetu samice je olivově zelená, olivově hnědá nebo hnědavá. Zelenavé nebo světle až tmavě hnědé boky jsou u samce četně tmavě skvrnité nebo tečkované, u samice často jednotvárně světle a tmavě hnědé. Po obou stranách mezi základnami končetin probíhá světlý pruh, který může být zvlášť výrazný u samic. Ocas je šedý, olivový nebo modrý. Na bělavé, růžově červené, oranžové nebo červené břišní straně může být několik tmavých teček. Celková délka je 250 mm.

Rozšíření: Sicílie (kromě severovýchodu), Levanzo, Marettimo Vavignana a Vulcano.

Prostředí: Ještěrka sicilská je rozšířena zvláště v zarostlých oblastech vnitrozemí až do nadmořské výšky 1000 m, místy až do 1500 m. Žije na teplých, silně osluněných svazích zarostlých bylinami a křovinami a na zemědělských plochách s četnými úkryty.

Způsob života: Za slunného počasí je aktivní po celý den. Zdržuje se hlavně na zemi.

Potrava: Hmyz, pavouci, červi.

Všeobecně: Jejími nepřáteli jsou ptáci, především ale hadi jako Coluber viridiflavus a Coronella austriaca. Tato ještěrka šplhá i na kamenné zídky a skály, aby se zde slunila.

Mohlo by vás také zajímat

Ještěrka dvoupruhá,  Ještěrka perlová,  Ještěrka dlouhoocasá,  Paještěrka pardálí,  Ještěrka živorodá,  Ještěrka zelená,  Ještěrka obecná,  Ještěrka zední,  Paještěrka červenavá,  Paještěrka stepní