Ještěrka pityuská

Ještěrka pityuská

Podarcis pityusensis

Znaky: Středně velká velice variabilní ještěrka. Je silná a robustní, má krátkou hlavu, dlouhý ocas a silné končetiny. Barva hřbetu se různí – může být světle zelená, žlutá, modrozelená, šedá, hnědá nebo černá. Na hřbetě jsou drobné černé skvrnky, jež často splývají do podélných řad. Střed hřbetu většinou ohraničují po obou stranách světlé proužky. Boky jsou světle hnědé nebo šedé, černě skvrnité nebo síťované a štítky na břiše zčásti modré nebo černé. Břicho může být bělavé, světle šedé, žluté, namodralé, načervenalé nebo černomodré a po jeho okrajích bývají modrozelené nebo černé skvrnky. Existuje asi 30 poddruhů, z nichž některé jsou velmi tmavé až černé. Břišní strana těchto ras je kobaltově nebo ultramarínově modrá. Celková délka je 200-250 mm.

Rozšíření: Pityuské ostrovy Ibiza a Formentera a přilehlé drobné ostrůvky. Na Mallorku byl druh vysazen.

Prostředí: Vyskytuje se především ve skalnatém území při okrajích velkých ostrovů a po celé ploše většiny ostrůvků. Žije i v blízkosti lidských sídel, kde se zdržuje na zdech, kamenných zídkách mezi poli v hromadách kamení i na úhorech. Zvláště na malých ostrůvcích je hojná na holých skálách bez vegetace.

Způsob života: Tato ještěrka je aktivní po celý den. Je velmi čilá a žije na mnoha místech ve velkém množství. Ačkoli má mnohde jen velmi málo nepřátel nebo nepřátele nemá vůbec, má mnoho ještěrek regenerované ocásky. Příčinou jsou prav děpodobně vzájemné souboje.

Potrava: Hmyz, členovci, plody, květy a části listů, ale i mláďata vlastního druhu.

Mohlo by vás také zajímat

Ještěrka dvoupruhá,  Ještěrka perlová,  Ještěrka dlouhoocasá,  Paještěrka pardálí,  Ještěrka živorodá,  Ještěrka zelená,  Ještěrka obecná,  Ještěrka zední,  Paještěrka červenavá,  Paještěrka stepní