Ještěrka Lilfordova

Ještěrka Lilfordova

Podarcis lilfordi

Znaky: Mohutná ještěrka s krátkou, širokou hlavou a poměrně špičatým čenichem, silným krkem, drobnými hladkými šupinami a nápadně silným ocasem. Hřbet bývá zelený, šedohnědý nebo též temně černý. Uprostřed hřbetu bývají často černé drobné skvrny seřazené do podélné řady, někdy ohraničené po obou stranách světlými proužky. Boky mohou být tmavě skvrnité nebo mohou být skvrny uspořádané do síťového vzorku. Břišní štítky bývají zčásti modré nebo jsou černé. Celková délka je 200-250 mm.

Rozšíření: Žije na Baleárských ostrovech Mallorce, Menorce (zde byla vysazena) a na okolních malých i velice malých ostrovech.

Prostředí: Ještěrka Lilfordova žije obvykle na velmi suchém skalnatém podkladu, na místech bez jakékoli vegetace. Obývá to nejmenší skaliska vystupující z moře.

Způsob života: Žije na zemi, ke slunění však šplhá také na skály. Je velmi svárlivá, takže většina ještěrek v mnoha populacích buď nemá žádné ocásky, nebo má ocásky regenerované.

Potrava: Kromě motýlů, much, brouků a sarančí loví i berušky zední, pavouky, červy i bobule a plody. V době nedostatku potravy se tyto přizpůsobivé ještěrky živí dokonce i květy a částmi listů, někdy i semeny. Dychtivě požírají i zbytky lidských jídel. Místy se shromažďují v bezprostřední blízkosti odpočívajících lidí a vrhají se na kousky chleba, uzenek nebo sýra spadlé na zem, lezou dokonce lidem i do tašek a hledají tam potravu.

Všeobecně: Ještěrka Lilfordova je rozšířena asi v 15 poddruzích. Některé mají velmi tmavý, někdy modrý nebo černý hřbet i a pestré ultramarínově modré boky.

Mohlo by vás také zajímat

Ještěrka dvoupruhá,  Ještěrka perlová,  Ještěrka dlouhoocasá,  Paještěrka pardálí,  Ještěrka živorodá,  Ještěrka zelená,  Ještěrka obecná,  Ještěrka zední,  Paještěrka červenavá,  Paještěrka stepní